\"/
\"/ \"/    

Srovnání vybraných charakteristik přechodu k informační společnosti v České republice a ve světě

Jiří Zlatuška, FI MU
Ročník IX - číslo 1, říjen 1998
Citace: J. Zlatuška. Srovnání vybraných charakteristik přechodu k informační společnosti v České republice a ve světě. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 1998, roč. IX, č. 1, s. 1-7.
Tematické zařazení: Internet, Různé
 předchozí číslo | následující článek 

Jednou z význačných evropských iniciativ jsou široce založené aktivity směrem k budování informační společnosti. Záměry České republiky na přičlenění k Evropské unii vyvolávají otázku po srovnání určujících parametrů souvisejících proměn v EU a u nás. Tento příspěvek přináší část analýzy podmínek postupu ČR k informační společnosti a srovnání situace v ČR a EU tak, jak byla vypracována v dubnu 1998 jako materiál pro Radu vlády ČR pro výzkum a vývoj.

Parametry cílové podoby informační společnosti nejsou definovány natolik, aby je bylo možno sledovat a měřit. Cíle postupu jsou průběžně stanovovány a aktualizovány a celý proces je jako projekt koordinován jen kvalitativně. Určující iniciativa přichází zezdola a většina konkrétních rysů cílového stavu je určována úspěšně realizovanými aplikacemi, iniciativami či projekty.

Evropská unie pokročila velmi významně v realizaci plánů vycházejících z Bangemanovy zprávy [1]. Budování informační společnosti je zde integrujícím cílem, který krokům v této oblasti dodává energii a slouží jako mobilizační faktor.

V dalším uvádíme některé vybrané charakteristiky, které umožňují posouzení stavu či trendů při postupu k informační společnosti a zejména pak srovnání situace České republiky se situací zemí Evropské unie či některých dalších.

Při takovém srovnávání je nutné mít na zřeteli velmi nejednotnou bázi statistických údajů z jednotlivých zemí, kdy je z přesných čísel možné vycházet jen velmi ojediněle a většina srovnání je založena na odhadech nebo kvalitativních parametrech. Vypovídací sílu mají proto zejména trendy změn a jejich dynamika.

1. Penetrace zemí informačními technologiemi

Průměrné výdaje do informačních technologií vzhledem k celkovému HDP byly v EU v roce 1996 rovny 2.26% HDP a výdaje na jednoho obyvatele činily 421 ECU. Úroveň jednotlivých členských zemí je velmi různá. Dlouhodobě nejlépe si v tomto ohledu vedou skandinávské země.

Investice České republiky do informačních technologií vytvářely do roku 1997 nejdynamičtější trh v těchto komoditách a službách v oblasti střední a východní Evropy. Celková hodnota obratu na trhu informačních technolgií (prodej počítačů, periferních zařízení, budování sítí a prodej programů i služeb) v roce 1997 je odhadována na 1.25 miliard ECU (zdroj: EITO). Velmi positivním rysem je zde rostoucí podíl programového vybavení a služeb, který v období 1996-1997 přesáhl podíl 43% všech domácích výdajů za informační technologie (v Maďarsku však stoupl dokonce na 46%).

Výjimečné postavení českého trhu s informačními technologiemi vzhledem k ostatním zemím střední a východní Evropy je dáno zejména následujícími důvody:

Dobrá technologická úroveň České republiky se projevuje v úspěšných výsledcích nejen filiálek velkých světových počítačových firem, jejichž výsledky na našem trhu jsou dlouhodobě velmi dobré (v roce 1997 však došlo k prudkému poklesu a představitelé IT firem hovoří o pokračování tohoto negativního trendu i během prvního čtvrtletí 1998), ale i v činnosti nejméně 3 000 místních firem specializovaných na informační technologie. V období 1994-1995 více než polovina z dvaceti velkých dodavatelů a distributorů informačních technologií uváděla vzestup obratu o více než 20% a další čtvrtina vzestup mezi 10 a 20%.

2. Komunikace a Internet

Možnosti interaktivní komunikace jsou jedním z hlavních rysů technologické základny, která umožňuje tvorbu informační společnosti. Do začátku 90. let nebylo možné hovořit o jednotném standardu počítačových komunikačních sítí a existovalo několik soupeřících architektur. V roce 1994 došlo k uvolnění omezení na komerční provoz na do té doby převážně akademické síti Internet, které časově koincidovalo s počátky použití WWW (World Wide Web) jako jednotícího nástroje přístupu k informacím a tvorby nových aplikací a služeb.

Internet funguje jako velmi volný konglomerát zúčastněných sítí, které používají síťový protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a doplňkové služby umožňující přidělování fyzických i symbolických adres distribuovaným způsobem. Architektura tohoto systému je zcela decentralizovaná a principiálně obtížné je i stanovení počtu připojených počítačů, které mezi sebou propojuje. Velmi realistický odhad z ledna 1998 udává celosvětově zhruba 30 milionů počítačů zapojených do celosvětového Internetu, který je od roku 1997 zároveň nejrozšířenější globální sítí spojující 171 zemí. Londýnský Datamonitor uvádí, že ve Spojených státech mělo ke konci roku 1997 předplaceno připojení k Internetu 20% domácností, a odhaduje zvýšení na 30% během dalších pěti let.

Země123 4
Německo 2.10 486 19 44
Francie 2.41 499 16 56
V. Británie 3.24 490 21 55
Itálie 1.44 249 9 44
Španělsko 1.34 157 8 48
Rakousko 1.96 438 16 50
Belgie/Lux. 2.23 462 15 51
Dánsko 2.87 751 33 64
Finsko 2.50 476 23 60
Řecko 0.86 76 12 36
Irsko 2.04 292 15 78
Holandsko 2.79 548 26 66
Portugalsko 1.30 117 13 34
Švédsko 3.36 745 29 75
EU 2.23 405 16 54
USA 4.08 870 46 103
Norsko 2.53 695 32 91
Česká republika2.99 139 6 30
Maďarsko 1.89 83 5 38
Polsko 1.19 38 4 23

Tabulka1: Osobní počítače (Zdroj: ITU, EITO, ČSÚ)

Legenda k tabulce 1:

  1. Procentuální poměr výdajů na hardware v informačních technologiích vzhledem k celkovému hrubému domácímu produktu země v roce 1996.
  2. Podíl výdajů na hardware v informačních technologiích na jednoho obyvatele v ECU z roku 1996.
  3. Počet osobních počítačů na 100 obyvatel v roce 1996.
  4. Počet osobních počítačů v oblasti administrativy a služeb na 100 pracovníků.

Z Internetu se vytváří elektronické tržní prostředí, což je proces, který je usnadňován zejména následujícím:

Úroveň penetrace Internetu v České republice ve srovnání se zeměmi Evropské unie a některými dalšími uvádí tabulka 2.

Země1234
Německo 1 154 340 1.42 6.63 6.56
Francie 431 045 0.74 3.79 2.88
V. Británie 1 190 663 2.06 8.82 8.20
Itálie 320 725 0.55 4.59 3.30
Španělsko 243 436 0.62 4.57 3.66
Rakousko 132 202 1.66 9.10 8.01
Belgie/Lux. 159 905 1.62 5.17 4.34
Dánsko 190 293 3.68 9.96 10.66
Finsko 513 527 10.13 48.39 43.07
Řecko 40 061 0.39 7.69 4.69
Irsko 44 840 1.25 7.39 6.28
Holandsko 514 660 3.34 10.59 12.48
Portugalsko 45 113 0.42 6.59 3.82
Švédsko 380 634 4.37 16.79 17.80
EU 5 361 444 1.45 7.69 6.77
USA 25 739 702 9.77 21.35 22.20
Norsko 312 441 7.21 24.00 34.08
Česká rep. 65 672 0.64 9.55 2.48
Maďarsko 73 987 0.72 10.24 3.48
Polsko 98 798 0.25 5.54 1.05

Tabulka 2: Připojení na Internet (Zdroj: ITU, EITO, Network Wizards www.nw.com, ČSÚ)

Legenda k tabulce 2:

  1. Počítače na Internetu [1998]: Počet počítačů zjištěných v dané zemi při průzkumu společnosti Network Wizards v červenci 1998. Je použita nová metodika odhadu počtu, která lépe zohledňuje dynamické adresy a ochranné bariéry. Do počtu uzlů v USA jsou započítány počítače z domén edu, com, gov, mil, org, net a us. Tyto počty jsou z principiálních důvodů pouze aproximací počtu připojených počítačů na území příslušné země.
  2. Počítače na Internetu na 100 obyvatel: Počet počítačů napojených na Internet na 100 obyvatel. Vztaženo k počtu obyvatel z roku 1995.
  3. Počítače na Internetu na 100 počítačů: Počet počítačů připojených k Internetu na 100 osobních počítačů instalovaných v zemi. Použité počty osobních počítačů se vztahují k roku 1996 (nebo 1995).
  4. Počítače na Internetu na 100 administrativních pracovníků: Počet počítačů napojených na Internet na 100 pracovníků v administrativě a službách.

V České republice došlo k velmi silnému rozvoji sítí postavených na Internetu díky rozhodnutí z roku 1992 postavit na jeho bázi akademickou síť českých vysokých škol CESNET. Tato akademická síť ještě začátkem roku 1997 připojovala polovinu českého Internetu (do podzimu roku 1996 byla polovina připojených počítačů v České republice z vysokých škol nebo Akademie věd, začátkem roku 1998 již jen 46.4%). V současné době je u nás provozováno jako součást Internetu nejméně 14 mezinárodních sítí, na které zprostředkovává připojení více než 240 poskytovatelů.

V druhé polovině roku 1997 došlo k citelnému zpomalení tempa růstu Internetu u nás a Česká republika díky razantnějšímu tempu rozvoje v Maďarsku klesla v prvním pololetí 1998 v počtu internetových adres na počet obyvatel pod ně. (Meziroční nárůst v počtu Internetových adres činí dnes v Maďarsku téměř 130%, zatímco v České republice je pod 40%, což je v Evropě nečekaně nízká hodnota, kdy za námi zůstává jen Lucembursko, Lotyšsko a Rakousko.) Opticky velké rozdíly v počtu počítačů připojených na Internet na 100 obyvatel (hustotě sítě) v různých zemích odpovídají relativně malému časovému odstupu, který těmto hustotám odpovídá (rozpětí mezi nejvíce a nejméně úspěšnými v uvedené tabulce odpovídá rozdílu menšímu než zhruba šest let). I malé zpoždění tak může odpovídat velkým rozdílům v rozsahu využitelných příležitostí.

Klasické telekomunikační služby, zejména běžná hlasová telefonní služba, koexistují s počítačovými sítěmi a jejich infrastrukturou napojující jednotlivé koncové body, domácnosti nebo firmy.

Digitalizace klasických komunikací umožňuje ve vyspělejších zemích zrušit koncepci přirozeného monopolu v telekomunikačních službách včetně hlasové telefonie. Spojené státy liberalizovaly místní telekomunikace novým zákonem v roce 1996, který zavádí povinnost majitelů instalované fyzické infrastruktury poskytnout její užití za přiměřené tarify konkurenci. Evropská unie liberalizovala telekomunikace počátkem roku 1998 a jen několika zemím byl dovolen dočasný odklad. Tyto snahy jsou diktovány potřebou zpřístupnění telekomunikační infrastruktury potřebám komunikačních sítí využívaných informační společností. Vybrané sektory jsou navíc speciálně zvýhodňovány dalšími tarifními opatřeními. Ve Spojených státech byl zřízen fond, který dotuje připojování škol, knihoven a nemocnic na Internet, podobně ve Velké Británii jsou školy připojovány pouze za symbolický poplatek.

Na Internetu se začínají objevovat aplikace, které jsou výsledkem konvergence telekomunikačních služeb. Technologie přímého přenosu rádia nebo televize využívá řada stanic. Přímé televizní přenosy lze prostřednictvím Internetu sledovat na třech kanálech stanice CSPAN přinášející informace z amerického Kongresu, přenášeny jsou tímto způsobem i přednášky v rámci cyklu milénia z Bílého domu. Rozhlasové vysílání po Internetu realizuje i několik českých rozhlasových stanic a Český rozhlas dokonce uvažuje o možnosti úplné náhrady vysílání do zahraničí programy šířenými po Internetu. Internetová telefonie se stává službou, kterou začínají poskytovat i některé telefonní společnosti. Finský Telecom nabízí od prosince 1996 MediaNet, což je na Internetu provozovaná telefonní služba umožňující hovory bez dalších poplatků, hlasovou poštu, textové zprávy, adresářové služby, přenos souborů, monitorování provozu atd. a pro řadu organizací, jako jsou například školy, nabízí možnost použití internetové telefonie pro vnitřní provoz na intranetech takových institucí stejně jako provoz vnější. Deutsche Telekom zahájil svůj projekt internetové telefonie v červenci 1997 připojením tisíce uživatelů, většinou korporací. Na rozdíl od finského Telecomu se jedná o čistě experimentální službu s poměrně vysokými poplatky asi jedné marky za pět minut. Liberalizace v Japonsku umožnila konsorciu AT&T Jens americké AT&T s 25 japonskými firmami zavést v srpnu 1997 transparentní službu volání po Internetu, která dovoluje uskutečňovat hovory mezi Tokiem a Osakou a dalšími 36 zeměmi z telefonního přístroje napojeného na běžnou telefonní síť, kdy se hovor uskuteční po Internetu po zavolání speciálního přístupového čísla, které je zdarma. Kvalitu spojení podle údajů v literatuře prakticky nelze od běžného telefonu rozlišit a je lepší než pomocí celulárních telefonů, avšak cena, za kterou jej lze uskutečňovat, je jen asi čtvrtinou běžné ceny stejného spojení (nákladová cena digitálního spojení na bázi přepínání paketů se pohybuje kolem pouhé čtvrtiny ceny použití klasických obvodů). Studie IDC předpovídá vznik nového trhu internetové telefonie, který koncem roku 1999 zasáhne zhruba 16 milionů zákazníků s celkovým obratem přes půl miliardy amerických dolarů, a jiná studie (C. Beltz. Reciprocity versus Internet-Induced Liberalization: The Case of Telecommunications, Washington, D.C. : American Enterprise Institute, 1997; citováno ve studii WTO Electronic commerce and the role of WTO, 1998) odhaduje, že na americkém Internetu již v roce 1997 činila hlasová komunikace 20% celkového provozu. Na této technologii je založena poloduplexní služba mezinárodního hlasového volání nabízená od poloviny roku 1998 rutinně v GSM celulární síti Paegas v České republice (její kvalita ovšem srovnání s běžným hlasovým provozem těžko snese).

Telefonní společnosti přestávají v liberalizovaném prostředí vidět v Internetu pouze konkurenci a řada z nich přechází na kooperativní modely chování, které přinášejí podstatné zlevnění služeb koncovému spotřebiteli. V České republice, kde bylo SPT Telecom slíbeno monopolní postavení do roku 2000, je situace zcela opačná. Tento rozdíl ilustrují tarify ročního pronájmu 2 Mbps části okruhu, nabízené SPT Telecom (viz tabulka 3).

Země123
Německo 229 328 410
Francie 317 415 478
V. Británie 193 239 224
Itálie 367 367 428
Španelsko 371 371 436
Rakousko 280 373 755
Belgie 280 337 478
Dánsko 145 299 549
Finsko 116 303 486
Řecko 382 382 478
Irsko 338 360 413
Holandsko 237 285 288
Portugalsko 246 375 365
Švédsko 63 268 351
Švýcarsko 241 385 460
Norsko 42 148 296
Česká republika 446 563 891

Tabulka 3: Cena ročního pronájmu poloviny okruhu 2 Mbps v roce 1996 (Zdroj: Eurodata)

Legenda k tabulce 3:

  1. Roční cena poloviny okruhu do sousedního státu (min. cena v tisících ECU).
  2. Roční cena poloviny okruhu do nejvzdálenějšího evropského státu (max. cena v tisících ECU).
  3. Roční cena poloviny okruhu do Spojených států (v tisících ECU).

Obdobnou cenovou politiku zastává SPT Telecom i při pronajímání vnitrostátních okruhů. Kapacita 2 Mbps byla donedávna horní mezí, se kterou SPT Telecom uvažoval, což je však pro některé aplikace s výraznějším podílem přenosu grafické či vizuální informace prakticky nedostatečné. Projekty vysokorychlostních sítí financované EU nejsou prostředky SPT Telecom realizovatelné vůbec, protože s finančními prostředky, které jsou na ně EU uvolňovány, jsou spojeny silné podmínky omezující výši tarifu, která je pro vysokorychlostní spoje požadována. Pro nezájem SPT Telecom tak například nebyl realizován ani 10 Mbps záložní okruh mezi Prahou a Vídní, na který nabídlo českému TEN-34 CZ (česká akademická vysokorychlostní síť napojená na projekt evropské sítě s rychlostí 34 Mbitů za sekundu) plné finanční krytí sdružení DANTE. Tento přístup SPT Telecom se radikálně změnil v prvním čtvrtletí roku 1998, ale i tak jsou používané tarify stále podstatně dražší než nabídky konkurenčních firem.

Konkurenční prostředí v základních telekomunikacích ovlivňuje jejich cenu a zprostředkovaně i cenu připojení na Internet (viz tabulka 4). Monopolní prostředí zvedá typickou cenu připojení na dvojnásobek a výsledné užití Internetu klesá na pětinu (u České republiky lze cenu ročního připojení v roce 1995 odhadnout na 600-800 ECU). Nepříznivě je ovlivněna i možnost využívání sofistikovanějších služeb a nástrojů, protože služby přesahující běžnou elektronickou poštu mohou být příliš drahé a příliš časově náročné.

 12
Země OECD s konkurencí v telekomunikační infrastruktuře 450 1.5
Země OECD bez konkurence v telekomunikační infrastruktuře 1000 0.3

Tabulka 4: Vliv konkurence v infrastruktuře na cenu připojení k Internetu a hustotu připojených počítačů v roce 1995 (Zdroj: OECD, Internet Access Pricing, OECD/EC/COMTEC Workshop, Dublin, červen 1996)

Legenda k tabulce 4

  1. Roční cena připojení jednoho počítače k Internetu v ECU: Cena za 20 hodin připojení měsíčně přes komutovanou linku; přepočet kursů na základě parity kupní síly.
  2. Průměrný počet počítačů připojených na Internet na 100 obyvatel: Průměrná hustota připojených počítačů z roku 1995.

Kvalita koncového připojení do domácností bude určovat míru zapojení řadových občanů do aktivit informační společnosti. Extenzivní připojování účastnických stanic s parametry, které splní pouze běžné nároky hlasového hovoru, ale nikoli datového spojení na přijatelných rychlostech, vytváří potenciální problém v koncepci vybudované infrastruktury, která si nutně vyžádá další velké náklady při eventuálním multimediálním využití. Tempo zavádění inteligentních sítí je u nás velmi pomalé, stejně jako postup digitalizace ústředen. To není kompenzováno ani dostatečným celkovým růstem v telefonizaci. Průměrný faktor růstu v počtu telefonních linek během let 1990-1996 činí 9.6%, z toho 1995-1996 činí 15.3%, což je hluboko pod Maďarskem (17.8% v letech 1990-1996 a 23.4% v 1995-1996). Pomocí kabelových modemůby se napojení koncových stanic mohlo realizovat i přes rozvody kabelové televize, avšak i zde je penetrace u nás velmi nízká.

Na konci roku 1997 se objevily zprávy o zkušební realizaci připojení přes modulaci síťového rozvodu 220 V, tzv. Digital PowerLine, společností United Utilities v Manchesteru, která v poměrně husté evropské zástavbě umožní plošnou penetraci s dostatečnou šířkou přenosového pásma bez dalšího budování rozvodů a za podstatně nižší ceny. O pouhé čtyři měsíce později oznamuje konsorcium NOR.WEB využití této technologie v sedmi zemích v Evropě a jihozápadní Asii, což obsáhne zhruba 35 milionů domácností. (V Evropě se podle zprávy Financial Times z 26. března kromě Británie jedná o společnosti Vattenfall a Sydkraft ve Švédsku, RWB a EnBW v Německu a EDON v Holandsku.)

Země1234
Německo 53.4 961.61 *817 *84.0
Francie 56.3 250.00 *543 *100.0
V. Británie 50.4 260.00 519 *87.7
Itálie 44.0 49.06 *283 *85.1
Španelsko 39.3 10.81 70 *67.4
Rakousko 46.6 16.81 47 60.0
Belgie 46.5 26.29 109 *73.1
Lucembursko 58.8 1.66 11 *100.0
Dánsko 61.5 14.08 150 *71.0
Finsko 54.8 6.42 113 *100.0
Řecko 50.6 0 5 *42.8
Irsko 38.3 0 *12 *83.0
Holandsko 54.3 23.70 166 *100.0
Portugalsko 37.5 8.59 34 *79.4
Švédsko 67.6 19.70 *515 91.0
EU 50.0 1 649 3 394 *85.1
Norsko 56.3 12.31 *56 82.0
USA 64.7 507.31*13 500 78.4
Česká rep. 27.1 0 19 *33.0
Maďarsko 26.1 0 ... *71.2
Polsko 16.9 0.08 *14 48.0

Tabulka 5: Hustota telefonů a inteligentní sítě v roce 1995 (Zdroj: ITU, OECD, EAO)

Legenda k tabulce 5:

  1. Počet telefonních stanic na 100 obyvatel v roce 1996
  2. Předplatitelé ISDB služeb v tisících: Počet předplatitelů ISDN (integrované služby datových sítí), jak v základní (dvojnásobek kapacity hlasového kanálu) tak zvýšené (násobeno 25 nebo 30 podle realizovaného standardu) kapacitě.
  3. Pronajaté pevné okruhy v tisících: Počty pronajatých obousměrných pevných okruhů, digitálních i analogových. Hvězdičkou jsou označeny údaje z roku 1993 nebo 1994 u Polska a 1992 u USA.
  4. Digitalizace v procentech: Procento telefonních linek, které jsou připojeny k digitálním ústřednám. Hvězdička značí stav z roku 1996.
(... pokračování)

Literatura

[1] J. Zlatuška. Informační společnost. Zpravodaj ÚVT MU, 1998, roč. 8, č. 4, s. 1-6.
... zpět do textu
Zpět na začátek
ÚVT MU, poslední změna 14.11.2011