V předchozím čísle Zpravodaje jsme nastínili základní charakteristiku jazyka XML. Dnes se zaměříme na možnosti praktického využití této technologie v různých oblastech lidské činnosti. V současnosti už existují stovky aplikací a zájmových skupin či komunit, které se snaží o vývoj a používání vlastního DTD. Není účelem podat zde jejich vyčerpávající přehled, jedná se spíše o výběr nejzajímavějších aktivit v co možná nejširším spektru záběru.
Jednou ze zajímavých a nejen pro oblast knihoven slibných aplikací XML je RDF (Resource Description Framework). Je výsledkem společné práce více zájmových skupin (v rámci konsorcia W3C), jakými jsou například Dublin Core, PICS (Platform for Internet Content Selection) a Digital Signatures, za účelem vytvoření robustní a flexibilní architektury pro podporu metadat na Internetu a WWW. Jedná se o rámec pro metadata1, který zabezpečuje interoperabilitu mezi různými aplikacemi při výměně strojem čitelných informací v prostředí WWW. Definuje standardní způsob, jakým je možné metadata k dokumentu připojit. RDF se snaží vyřešit jednu z hlavních překážek, na kterou narážely různé komunity zabývající se popisem zdrojů na webu, a tou je multiplicita nekompatibilních standardů pro syntax metadat a jazyků definujících schémata. Tato nesourodost zabraňuje rozvíjet multioborové aplikace a služby pro rozdílné odborné a vědecké skupiny.
RDF jako aplikace XML poskytuje významný prostředek k zajištění vzájemné součinnosti různých metadat v podobě XML Namespaces (jmenných prostorů). Ty nabízejí možnost v jednom dokumentu kombinovat více sad značek - tedy elementů a jejich atributů. Představují vlastně specifické webovské dokumenty, obsahující definice syntaxe a sémantiky metadat, a pomocí URI (Uniform Resource Idetifier) odkazu zajišťují přesný kontext libovolného prvku použitého v popisu zdroje.
Následuje příklad RDF syntaxe:
<? xml version="1.0" ?>
<RDF xmlns = "http://w3.org/TR/1999/PR-rdf-syntax-19990105#"
xmlns:dc = "http://purl.org./DC#" >
<Description about = "http://dstc.com.au/report.html" >
<dc:title> The Future of Metadata </dc:title>
<dc:creator> Jacky Crystal </dc:creator>
<dc:date> 1998-01-01 </dc:date>
<dc:subject> Metadata, RDF, Dublin Core </dc:subject>
</Description>
</RDF>
První řádek příkladu označuje, že se jedná o XML dokument. Následuje označení dvou namespaces - jmenných prostorů RDF a DC (Dublin Core), z nichž první je nastaven jako implicitní. Všechny vlastnosti v popisu budou pocházet z jedné z těchto uvedených URI. Znak "#" na konci má význam pro kombinaci názvu jmenného prostoru s lokálním jménem, aby bylo možné získat úplné URI jednotlivých typů vlastností. Hlavní část uvedená mezi tagy <Description> popisuje čtyři vlastnosti zdroje odkazovaného atributu about značky <Description>. V tomto případě vlastnosti Title, Creator, Date a Subject popisují zdroj na adrese <http://dstc.com.au/report.html>.
RDF nabízí možné uplatnění v řadě oblastí, např.:
MathML (Mathematical Markup Language) jako aplikace XML vznikl ze snahy řešit nedostatky HTML, na něž narážela matematická komunita. Prvotně tento jazyk vznikl pro zápis matematických vzorců na webu, ale v současnosti si klade vyšší cíle:
MathML je navržen pro kódování matematických informací na spodní, všeobecnější úrovni dvouvrstvé architektury s cílem usnadnění práce vyhledávacího a indexačního softwaru a dalších matematických aplikací. Není určen pro primární využití autory už i z toho důvodu, že je při své lehké srozumitelnosti příliš opisný a náchylný na chybovost při potenciálním ručním zapisování. Proto se předpokládá, že autoři budou používat různé editory, konverzní programy a jiné specializované programy určené ke generování MathML.
WML (Wireless Markup Language)2 je značkovací jazyk na bázi XML, který je využíván WAP protokolem (Wireless Application Protocol) pro práci ve specifikovaném obsahovém a uživatelském rozhraní pro úzkopásmová (narrowband) zařízení, včetně mobilních telefonů a pagerů. WAP Forum - asociace výrobců mobilních telefonů - byla založena za účelem vývoje specifikace globálního bezdrátového protokolu, který pracuje napříč rozdílnými bezdrátovými síťovými technologiemi a který bude uznán příslušnými standardizačními autoritami v oblasti průmyslu. WML je projektován s ohledem na omezení, která jsou typická pro úzkopásmová zařízení. Jedná se zejména o:
Tento formát vznikl původně jako aplikace SGML, v současnosti už existuje verze i pro XML - DocBook XML 4.0. Je vyvíjen organizací OASIS (Organization for the Advancement of Structured Information Standards), která se angažuje ve více projektech aplikování XML v praxi. Z počátečního záměru vytvořit nástroj pro zpracování především hardwarové a softwarové dokumentace se etabloval na prostředek pro zápis libovolných knih a článků a získal oblibu zvětšující se komunity autorů. Jeho nespornou výhodou je, že mnoho editorů a nástrojů pro práci s XML v sobě přímo zahrnuje jeho podporu.
Electronic Business XML - ebXML - je značkovací jazyk, který vyvíjejí organizace UN/CEFACT (United Nations Body for Trade Facilitation and Electronic Business) a už zmíněná OASIS. Cílem iniciativy je standardizace specifikací v oblasti elektronického obchodu a vývoj technického rámce, který umožní využití XML pro bezpečnou výměnu veškerých obchodních informací. Jedním z hlavních cílů je snaha o odstranění bariéry pro vstup malých a středních firem a rozvojových zemí do sféry elektronického obchodování. Tato otevřená iniciativa staví na dosavadních zkušenostech v dané oblasti.
DPRL (Digital Property Rights Language) je jazyk na bázi XML, vytvořený společností Xerox Palo Alto Research Center. Jeho úkolem je podpora obchodování s digitálními dokumenty - publikování a prodej elektronických knih, digitálních filmů, digitálních nahrávek hudby, interaktivních počítačových her, softwaru a dalších děl v digitální podobě. Jazyk je také využitelný pro podporu specifikace přístupu a kontrolu užívání chráněných digitálních dokumentů v případech, kdy poplatek není předpokladem k umožnění přístupu ke zdroji. DPRL podporuje různé stupně určování poplatků - předplatné, přímý nákup, nákup individuálních práv (prohlížení, tisk, kopie, editace atd.), časově omezené užití nebo členské předplatné.
Z dalších zajímavých aplikací můžeme uvést například:
Uvedené aplikace a iniciativy dávají tušit velký potenciál XML. Abychom jej mohli využívat, musíme mít k dispozici prostředky, které umí s daty v tomto formátu pracovat. K jedněm z těchto prostředků patří bezesporu prohlížeče XML. Ty v první řadě musí umět zobrazit XML dokument podle pravidel definovaných v připojeném stylu. Dalším požadavkem je podpora běžných grafických a multimediálních formátů, odkazů (jazyka XLink), navigace v dokumentu a kontextového vyhledávání. Prohlížeč, který by v úplnosti podporoval všechny uvedené požadavky, v současnosti neexistuje. K dispozici jsou dílčí řešení výrobců dvou nejrozšířenějších prohlížečů (XML parser, zobrazování pomocí stylu CSS) a na trhu se začínají objevovat novinky typu DocZilla, InDelv, HyBrick a další.
| [1] | R. Iannella. An Idiot's Guide to the Resource Description Framework Dostupný na: http://archive.dstc.edu.au/RDU/reports/RDF/Idiot/ |
| [2] | J. Kosek. XML pro každého. Praha, Grada Publishing 2000. 163 s. |
| [3] | The XML Cover Pages Dostupný na: http://www.oasis-open.org/cover |
| 1 | Více o metadatech a formátu Dublin
Core v článku M. Bartoška. Vyhledávání v Internetu a Dublin Core.
Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 1999, roč. 9, č. 4, s. 1-4.
... zpět do textu |
| 2 | Problematika WML je podrobněji popsána v následujícím článku J. Ocelky.
... zpět do textu |
předchozí článek
