\"/
\"/ \"/    

Počítače a zdravotní rizika (5)

Jiří Zlatuška, FI MU
Ročník V - číslo 5, květen 1995
Citace: J. Zlatuška. Počítače a zdravotní rizika (5). Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 1995, roč. V, č. 5, s. 7-10.
Tematické zařazení: Zdraví a počítače
Článek je součástí seriálu Počítače a zdravotní rizika
 předchozí článek | následující článek 

Ergonomie počítačového pracoviště

Z hlediska dnešních znalostí prakticky nelze pochybovat o tom, že masové používání počítačů, zejména osobních, přináší s sebou i značné rozšíření zdravotních potíží souvisejících s prací u počítače. V předchozích částech jsme se věnovali řadě potíží souvisejících s typickým režimem zátěže svalstva drobnými opakujícími se pohyby, souhrnně označovaných RSI.

Výstižně rozšíření tohoto problému udávají data amerického Úřadu pro pracovní statistiku, ze kterých vyplývá téměř desetinásobný nárůst celkového počtu pracovních nemocí diagnostikovaných jako RSI a více než poloviční podíl tohoto druhu zdravotních potíží na všech případech pracovních nemocí:


Rok    počet případů RSI    % všech chorob
197820 20014 %
197921 90015 %
198023 20018 %
198123 00018 %
198222 60021 %
198326 70025 %
198437 70028 %
198537 00030 %
198645 50033 %
198772 90038 %
1988115 30048 %
1989146 90052 %
1990185 40056 %

Pracovní choroby podle amerického úřadu pracovní statistiky

Některá z doporučení uvedených v předchozích částech tohoto seriálu obsahují částečný návod na zlepšení ergonomie pracoviště a pracovních návyků spojených s prací u počítače. V tomto díle si podrobněji všimneme některých faktorů, které dobrou ergonomii pracoviště ovlivňují.

Dobrá poloha těla při práci není ani zdaleka ovlivněna pouze vybavením počítače, jako je např. ergonomická klávesnice, ale také celkovým uspořádáním tohoto vybavení. Jednoduchým vodítkem pro první kontrolu vhodnosti polohy těla při práci s počítačem je tzv. pravidlo pravých úhlů: pravý úhel je základním prvkem určujícím polohu těla - nohy spočívají pevně na podlaze, lýtková část směřuje svisle vzhůru až ke kolenu, kde se noha opět zaklání do pravého úhlu, aby stehenní část mohla spočívat vodorovně. Rovněž úhel svíraný stehenní kostí a zády by měl být při sezení zhruba 90°. Paže by měly od ramen spočívat podél těla a v lokti tvořit opět přibližně pravý úhel. Zápěstí by mělo být při práci pokud možno narovnáno v nezkřivené poloze. Toto doporučení může ovlivnit např. použitá klávesnice (viz předminulé číslo Zpravodaje) a zejména osoby trpící potížemi se zápěstím by se měly při práci s klávesnicí velmi pečlivě vyhýbat dlouhodobému ohybu zápěstí při práci. Absolutní rozměry vhodného pracovního místa, které by vyhovovaly každé postavě, lze těžko stanovit. Většina doporučení vychází z požadavku stanovit rozpětí vyhovující asi 95-98% populace a pro konkrétního pracovníka je vhodné polohu při práci zkontrolovat individuálně.

Většina z potíží diagnostikovaných jako RSI souvisí s mechanickým tlakem na důležité nervy procházející postiženými oblastmi. Bezprostřední příčinou tohoto tlaku může být zbytnění tkání následkem zatížení nebo probíhajícího zánětu, nevhodná poloha končetiny, trvalé svalové napětí a konečně i vnější tlak na postižené místo. Podložky pro oporu rukou pokládané před klávesnici by tak nikdy neměly sloužit k podpoře zápěstí při psaní na klávesnici, ale nejvýše je možné se o ně opírat dlaněmi - zejména to platí při potížích způsobených syndromem karpálního tunelu. Různé názory existují na opěrky předloktí na sedačkách. Při léčbě již existujících potíží mohou výrazně pomoci držet paže ve správné poloze bez zbytečného dodatečného úsilí. Na druhé straně však mohou svým tlakem na loket a předloktí vyvolávat potíže vyvolané sevřením ulnárního nervu, zvláště jsou-li používané opěrky z tvrdého materiálu. Některé prvky používané pro zlepšení ergonomie práce tak mohou působit i negativně.

U pracovišť, na kterých se střídá u počítače několik pracovníků, je důležité, aby výšky sedacích a pracovních ploch byly nastavitelné tak, aby vyhovovaly osobám různých výšek.

Monitor

V ergonomii použití monitoru hraje roli několik faktorů: jeho poloha ovlivňuje polohu těla při práci s ním, spolu s optickými vlastnostmi ovlivňuje značně zátěž očí a sekundárně i např. krevní tlak, a konečně koncentrace iontů kolem obrazovky může vyvolávat alergické reakce kůže a vznik kožních problémů.

Z hlediska fyzického umístění by monitor měl být zhruba 50-70 cm od očí, 15°-20° pod úrovní očí (horní část monitoru může být velmi zhruba ve výšce očí). Pro minimalizaci nadměrné zátěže očí při práci s monitorem je nutné volit režimy zobrazení, které mají dostatečnou frekvenci obnovy obrazu, tj. vertikální frekvenci alespoň 70Hz (u levnějších monitorů to může znamenat nutnost vyvarovat se grafických režimů s velkým rozlišením). Pro dosažení maximální optické pohody při práci s obrazovkou můžeme použít následující doporučení:

Pracovníci používající brýle mohou zvážit i možnost pořízení speciálních brýlí "vyladěných" na prakticky fixní vzdálenost, ve které pracují po dlouhé časové úseky. Zpravidla je použití speciálních brýlí vhodnější než bifokální čočky. V zemích Evropského společenství se začíná uplatňovat legislativa přikazující zaměstnavatelům uhradit svým pracovníkům u monitorů speciální brýle všude tam, kde brýle používané pro normální účely nevyhovují.

Co se negativních vlivů práce s monitory na zrak týče, existuje překvapivě málo efektů, které by byly dostatečně dobře prokázány. Není to tím, že by tyto efekty neexistovaly nebo nebyly dostatečně silné, ale tím že přirozený rozptyl očních vad je natolik velký, že výsledné statistiky nehovoří dostatečně průkazně. Silně podezřelé jsou zejména negativní změny schopnosti oka ostřit, poškozování optického nervového systému v míře rostoucí s délkou doby práce s monitory, chronické změny očních čoček, či náchylnost ke vzniku zákalů.

Dalším průvodním negativním jevem je působení kladných iontů, které se kolem obrazovky uvolňují. U organismu vystaveného jejich vlivu se může zvýšit produkce neurohormonu serotonimu, který je spojován s únavou a depresívními stavy. Statický elektrický náboj umožňuje dráždivé působení prachových částic na pokožku a působí kožní vyrážky, svědění, loupání pokožky a pocity podobné slabému úžehu (elektrostatické pole na tváři pracovníka před obrazovkou může dosahovat hodnot až 100 V/cm2); působení stresu může tyto projevy dále zesilovat. Kombinace ústředního vytápění, klimatizace a přítomnosti většího počtu elektrických a elektronických přístrojů může vést k značnému poklesu vlhkosti vzduchu, což dále zvyšuje negativní působení na pokožku. Švédská studie z roku 1992 ukázala, že pracovníci trávící před obrazovkou čtyři a více hodin denně byli dvakrát náchylnější na vznik kožních problémů než ti, kteří u obrazovky pracovali méně než hodinu denně. Obrazovkové filtry se zpravidla používají především z obavy před působením elektromagnetického záření z obrazovky, zdá se však, že mají pozitivní vliv i na omezení dosahu kladných iontů i působení statického elektrického náboje v okolí obrazovky, a je tedy jejich používání možno doporučit, zejména přesáhne-li množství práce s obrazovkou několik hodin denně.

Nejméně hodnověrných závěrů je možné v současné době činit o vlivu elektromagnetického vyzařování, kterému je pracovník u terminálu vystaven. Řada odborníků se domnívá, že trvale působící vliv elektromagnetického záření emitovaného monitory počítačů a související magnetické pole může mít nepříznivý vliv na reprodukční mechanismy a na spouštění některých druhů zhoubného bujení tkání. Mezi podezřelé patří vlivy podobné dlouhodobému působení polí kolem vedení vysokého napětí v souvislosti s depresívními stavy, sebevraždami a větší nemocností a výskytem rakoviny způsobenými oslabením imunitního systému. Existující studie prokazují vzrůst počtů případů dětské leukémie v souvislosti s velikostí expozice, stejné riziko je v literatuře uváděno pro mozkové nádory. Výsledky výzkumu publikované v roce 1993 ukazují, že magnetická pole indukovaná kmitočtem sítě potlačují schopnost melatoninu zvládat růst buněk lidského karcinomu prsu, a to dokonce i u mužů. Tyto výsledky jsou ovšem velice problematické pro reprezentativnost svých závěrů a míru vyloučení dalších vlivů prostředí. Citované praktické případy (např. skupina onemocnění karcinomem prsu na telefonní ústředně v australském Queenslandu) budí svou izolovaností rozpaky a těžko mohou vážně zpochybňovat převládající "oficiální" stanoviska zdůrazňující, že elektrická pole extrémně nízkých frekvencí nejsou karcerogenním faktorem (vliv na povzbuzování růstu existujících nádorů však již tak kategoricky zpochybňován není). O některých vlivech pulsního magnetického pole typu pole vyzařovaného počítačovými monitory byly již roku 1988 publikovány velkým mezinárodním výzkumným projektem "Henhouse Project" výsledky ukazující nepříznivý vliv těchto polí na vývoj kuřecích embryí. Projekt byl specificky motivován snahou ověřit hypotézu o vlivu magnetických polí o nízké frekvenci na genetický materiál účastnící se dělení buněk a zdá se potvrzovat skutečnost, že i pole velmi nízké intenzity mohou být biologicky aktivní. Jiným podezřelým jsou vysokofrekvenční pole, která jsou emitována z některých špatně odstíněných monitorů a která mohou indukovat proud interferující s důležitými elektrickými impulsy podstatnými pro činnost živého organismu.

Zdraví škodlivé faktory zmíněné v předchozím odstavci jsou velmi snadno zpochybnitelné odkazem na neznámou míru přenostitelnosti laboratorních výzkumů na situaci v běžném životě, kde je organismus vystaven souhrnu působení řady dalších vlivů, které mohou být jistě srovnatelné s eventuálním nepříznivým vlivem počítačových zobrazovacích jednotek. Tato zpochybňování však mohou být poměrně ošidná - i o výskytech RSI se před časem soudilo, že jsou hodny spíše odkazu do říše utkvělých představ, psychózy nebo hysterie, ale dnes není možné jejich reálnost ani míru jejich rizika odmítnout. Výrobci zobrazovacích jednotek mají přirozený ekonomický zájem na bagatelizaci možných problémů, ale i oni v poslední době přecházejí na výrobu nízkovyzařujících monitorů s dobrým stíněním a samozřejmou doplňující ochrannou pomůckou se stávají obrazovkové filtry omezující nejen vznik nežádoucích reflexů, ale stínící některým druhům vyzařování i omezující koncentraci kladných iontů v bezprostředním okolí obrazovky. Rozhodně tedy lze doporučit alespoň jistou dávku rezervované opatrnosti při nákupu monitorů a orientaci na monitory s nízkou úrovní vyzařování1, které jsou dnes již na trhu běžně dostupné. Perspektivně je možné, že s růstem rozlišení kvality zobrazení obrazovek používajících tekuté krystaly dojde k podstatné redukci možných vlivů elektromagnetických polí na uživatele počítačů, protože použití tekutých krystalů podstatně redukuje intenzitu působení těchto faktorů.

Švédský národní ústav pro choroby z povolání uvádí následujících 10 bodů jako doporučení pro omezení nepříznivého působení elektrických a elektronických přístrojů:

Nejproblematičtějším v této souvislosti zřejmě zůstává popularita a používání osobních počítačů dětmi a mládeží ať již jako koníček, prostředek výuky nebo jen pro hraní elektronických her. Vzhledem k tomu, že se pro tyto účely zpravidla používají stroje, které nejsou zcela na špičce současného technického vývoje, jsou těmito vlivy, pokud jsou skutečně reálné, nejhůře postihovány právě věkové vrstvy populace, které jsou k nim potenciálně nejcitlivější.

setting
1 Pro pásmo 5Hz-2kHz to znamená horní mez pro magnetické pole 250nT měřených ve vzdálenosti 50cm ve třech rovinách - ve středu a 25cm nad a pod ním a pro elektrické pole 25V/m ve vzdálenosti 50cm od obrazovky. Pro pásmo 2kHz-400kHz je to pro magnetické pole 25nT za stejných podmínek jako výše a pro elektrické pole 2,5V/m, měřeno ve vzdálenosti 50cm kolem celého povrchu monitoru. Tyto údaje pocházejí z doporučení MPRII Švédské národní komise pro měření a testování.
... zpět do textu
2 U nás je doporučováno alespoň zapojení zářivek s přirozenými spektrálními charakteristikami na různé fáze - pozn. autora.
... zpět do textu
3 Jak vidno, co svědčí člověku, nemusí nutně svědčit strojům - pozn. autora.
... zpět do textu
Zpět na začátek
ÚVT MU, poslední změna 14.11.2011