V souvislosti s adresami v elektronické poště jsme se již několikrát setkali s pojmem adresy v doménovém tvaru. Jedná se o univerzálně používaný způsob označování elektronických adres, který je v současně době zaveden ve velké většině světových sítí. Výhodou jeho používání je zejména uživatelsky průhledný způsob adresace, při které se nemusíme starat o to, jestli např. komunikujeme v rámci jedné nebo několika sítí, ani o způsob, kterým bude naše zpráva postupně předávána na místo určení.
Doména je v elektronické adrese uvedena v části vpravo od znaku
@, který odděluje jméno uživatele od zbytku adresy,
jak tomu bylo třeba v příkladě adresy
jiri@nenya.ics.mu.cs |
Z logického hlediska ji můžeme chápat jako určení místa, kde se nalézá systém, který se stará o fungování elektronické pošty. Může se jednat o určení organizace (ve které jsou uživatelé registrováni na jednom nebo několika počítačích - vlastní nasměrování pošty v tomto rámci již provádí místní poštovní systém), nebo ve starších případech přímo o určení konkrétního počítače.
Doména se zapisuje jako posloupnost tzv. poddomén, z nichž
každá popisuje nějakou organizačně spojenou oblast, hierarchicky
zanořenou ve vyšší úrovni. Poddoména na samém konci vpravo je
poddoména nejvyšší úrovně, odpovídající zpravidla buď jednomu
státu (např. .cs pro Československo, .de pro Německo,
.au pro Rakousko, .uk pro Británii atd.) nebo určení
sítě (.bitnet pro síť BITNET/EARN, .uucp pro starší
verzi UNIXové sítě apod.).
Mírně z tohoto schématu vybočují doménové adresy na
severoamerickém kontinentě, které v nejvyšší poddoméně obsahují
určení typu uživatele (.com pro komerční instituce,
.edu pro univerzity, .gov pro státní instituce, .mil
pro vojenské a .net pro organizace zajišťující počítačové
sítě), neobsahují však určení země - v USA nebrali v době
vytváření doménového adresovacího systému a přidělování prvních
adres příliš na vědomí existenci zbytku světa. Poddoména .usa
začala být pro některé případy zaváděna až v roce 1988.
Jinou specialitou je Velká Británie: Poddomény doménových adres
se v jejích sítích zapisují
v opačném pořadí, tj. měli bychom třeba
george@uk.ic.science.dc
pro uživatele george na Imperial College (ic) na
fakultě přírodních věd (science) a katedře počítačů (
dc). Při komunikaci s britskými adresami dochází zpravidla
k automatickému obracení pořadí jednotlivých poddomén
obsažených v adrese při přechodu
z Británie ven nebo zvenku do ní -
uživatel si toho ani nemusí být vědom. Teoreticky vzato je tu
však prostor pro nejednoznačnosti: Doména tvaru
uk.....cs |
může znamenat buď katedru informatiky (cs jako Computer Science)
někde v Británii (uk), nebo v nepřevráceném tvaru třeba
Univerzitu Karlovu u nás (s poddoménou .cs).
Výběr označení pro poddomény doménových adres je věcí
jednotlivých skupin uživatelů - s centrální registrací všech nově
přidávaných adres i poddomén a s nepříliš silnou koordinační rolí
správce horní poddomény (pro .cs je to pražské OVC
ČVUT). Příkladně systematičtí jsou v tomto administrátoři německé
domény .de, kde druhá nejvyšší poddoména v sobě obsahuje
určení typu instituce, ale i geografického umístění (např.
uni-stuttgart pro univerzitu ve Stuttgartu) - vedlejším efektem
toho je, že uvedení plné elektronické adresy na obálku obyčejného
(papírového) dopisu je již delší dobu pro německou poštu
dostatečnou adresou pro jeho doručení.
Pro doménu .cs československých uživatelů se začíná vžívat
označení skládající se ze zkratky označení instituce (např.
.muni pro naši univerzitu, .uniba
pro univerzitu v Bratislavě atd.) a označení části
instituce (např. fakulty) jako
další poddoména nižší úrovně. Adresa
olega@mff.uniba.cs |
je tak například adresou uživatele K. Olegy z bratislavské
matematicko-fyzikální fakulty. Použitá doména v sobě zahrnuje
několik počítačů, jejichž určení již nemusí být součástí
elektronické adresy. Počítač hrající roli "poštovního
úřadu" v doméně mff.uniba.cs (shodou okolností se jedná
i o československý národní uzel sítě EUNET, kterou používá řada
univerzit u nás) se již postará o správné
doručení.
předchozí článek
