Práci u počítače považují mnozí za práci lehkou a bez zdravotních rizik. Práce s počítači však může být zdrojem různých zdravotních potíží a zdaleka se nejedná pouze o únavu očí a urychlení vzniku očních vad.
Zatím nebylo statistickými metodami prokázáno, že má dlouhodobá práce u terminálů záporný vliv na zrak. Bohužel však z toho nelze odvodit, že tento vliv neexistuje. Důvod je v tom, že vznik vad zraku je značně individuální, a pozorovaná data mají proto značný rozptyl. Pak však mohou být i významné vlivy "skryty" v neuspořádaných datech. Kromě toho nemohly být zatím zjišťovány vlivy práce za dobu delší než asi 20 let (terminály se masově používají až od začátku sedmdesátých let). Je mnoho nemocí z povolání, které se projevují až po 20-30 letech práce (např. řada hornických chorob). Vliv práce u obrazovek na zrak lze ovlivnit volbou barev. Nepříznivě působí náhlé změny obrazu (např. náhlý a častý vznik a zánik oken a nevhodná volba barev).
Výše uvedené negativní vlivy práce s počítači lze považovat za prokázané. Existují ovšem hůře prokazatelné, o to však potenciálně nebezpečnější vlivy.
Počítač je v jistém smyslu inteligentní, absolutně poslušný partner, je ho navíc možno kdykoli vypnout. Počítač obtížně zvládá takové pojmy jako "snad", "nevím" (zatím přesně). U dětí a mladších pracovníků vzniká nežádoucí vazba na počítač (a počítačové hry). Černobílá logika světa počítačů se podle některých průzkumů přenáší i do vztahů mezi lidmi a do politických postojů. úivot však, bohužel (nebo bohudík) není černobílý - ne vždy např. jednáme za úplné informace (např. podnikání v podmínkách otevřeného trhu). Hlavním problémem bývá oslabení schopností jednat sociálně. Práce s počítači nutně ovlivňuje i starší pracovníky. U těch se může projevovat sklon k přílišné preferenci formálních metod a opomíjení přístupů, které jsou důležité a které však zatím formalizovat nelze (např. uvážení sociálních a zdravotních důsledků nasazování výpočetní techniky).
V oblasti zdravotních vlivů existují další zatím nepodložené, avšak pravděpodobné hypotézy. Je podezření, že práce u obrazovek negativně působí na těhotné ženy. Zatím není zřejmé, zda je to pouze důsledek sedavého zaměstnání, či zda zde působí i další vlivy. V přehledové studii ([1]) je uvedena celá řada dalších zdravotních potíží z dlouhodobé práce u terminálů v oblasti psychosomatické (zácpy, bušení srdce, nadýmání atd.), nervové (úzkosti, popudlivost, deprese) a poruchy spánku. Většina vlivů je statisticky významná a postihuje až 40% pracovníků, kteří dlouhodobě pracují u terminálů (srv. sborník Ergonomičnost pracovišť s obrazovkou).
Při práci u obrazovek tedy musíme chránit své zdraví. Do doby, než vyjdou příslušné předpisy, bude nutno řídit se zdravým rozumem a příklady z jiných oborů lidské činnosti (což je zásada u počítačů - často ke škodě věci - zanedbávaná) a také podle legislativních opatření jiných států:
K odhadu dalšího vývoje mohou sloužit legislativní opatření států v USA, stanovující maximální dobu práce u počítače (asi tak, jak je uvedeno výše) a požadující jednou ročně lékařské prohlídky.
Existence nemocí vyvolaných prací u počítače může podstatně korigovat plány rozvoje aplikací počítačů. Situace u nás je kritičtější než např. v USA, neboť u nás často pracuje pracovník v jedné profesi celý produktivní život (40 let), a to často dokonce u jednoho zaměstnavatele. To je v ostrém protikladu se situací např. v USA, kde je průměrná doba zaměstnání u jednoho zaměstnavatele 2,5 roku. V USA je prakticky nulová naděje, že někdo stráví u obrazovky víc než několik let.
U nás je situace jiná. Ohrožení zdraví (a připravované hygienické normy) nás asi budou nutit používat opět více papírová média. Budeme se muset učit vstup dat bez pozorování obrazovky. Zde je na závadu nedostatečná standardizace klaviatur. Z tohoto hlediska mohou být méně vhodné ty produkty (např. editory), které pozorování obrazovky nadměrně vyžadují.
Velmi málo je známo o optimální volbě barev (volba barev je možná např. v Turbo Pascalu). Zde by nám měli pomoci zdravotníci.
Podstatné zádrhely mohou být s různými CAD systémy a systémy automatizace administrativních prací, kde je nebezpečí ohrožení zraku značné. Tento fakt může značně modifikovat naše budoucí plány v těchto oblastech, a to tím spíše, že např. zkušenosti s CAD systémy (hodnocení přínosu) nebývají vždy jednoznačné (viz např. [2]).
Zvláštní opatrnost je na místě při používání výpočetní techniky na základních školách a tím spíše na mateřských školkách, kde je nebezpečí škod na zdraví nejvýraznější (alespoň do doby, než budeme schopni toto nebezpečí odhadnout a eliminovat).
| [1] | M. Paleček.
Problémy displejových pracovišť a ergonomie.
Průmyslový design 3/83, 1983.
... zpět do textu |
| [2] | F. Pippich.
Problematika pracovišť s mikropočítači
a obrazovkovými terminály.
Výběr inf. z organizační a výpočetní techniky,
No 6/88, 1988.
... zpět do textu |
| [3] | Sborník Ergonomičnost pracovišť s obrazovkou,
Dům Techniky ČSVTS Praha, listopad 1989.
... zpět do textu |
| [4] | A. Zelený, O. Matoušek, A. Hladký.
Zdravotní a ergonomická hlediska práce u vizuálních
displejových terminálů.
Pracovní lékařství 8/83, 1983.
... zpět do textu |
předchozí článek
