\"/
\"/ \"/    

Automatizace knihoven MU (2)

Jana Kohoutková, Miroslav Bartošek, ÚVT MU
Ročník III - číslo 2, listopad 1992
Citace: J. Kohoutková, M. Bartošek. Automatizace knihoven MU (2). Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 1992, roč. III, č. 2, s. 11-13.
Tematické zařazení: Knihovny
Článek je součástí seriálu Automatizace knihoven MU
 předchozí článek | následující článek 

5  Situace na trhu knihovních systémů

V předchozím čísle Zpravodaje (III/1) jsme první část úvah nad současným stavem a budoucností knihovnictví na MU uzavřeli souhrnem požadavků, které v souvislosti s připravovanou postupnou elektronizací klademe na knihovnický software. Vyjmenovaným požadavkům nejlépe vyhovují integrované modulární systémy založené na "průmyslových standardech" - operačním systému UNIX, Ethernetu, RDBMS s jazykem SQL, jazyku 4GL pro aplikační programování, jazyku C pro systémové programování atd.

Systémy, které zatím existují na domácím trhu, lze z tohoto pohledu charakterizovat jako teprve první zkušenosti s automatizací knihoven, s minimálním počtem prvních aplikací, těžko srovnatelné se zahraničními systémy vyvíjenými již od 70. let (viz [1]); jejich nasazení do knihoven MU by bylo přinejmenším předčasné.

V zahraničních nabídkách je naopak celá řada špičkových produktů, které lze jen velmi obtížně srovnávat. Nepochybně nejúplnější informace o existujícím softwaru, shromážděné z domácích i zahraničních zdrojů, jsou soustředěny v Národní knihovně v pražském Klementinu. Tamější poslední srovnávací rozbory ([4], [5]) byly provedeny na pozadí připravovaného projektu CASLIN (Czech and Slovak Library Information Network), který má sjednotit automatizaci čtyř hlavních českých a slovenských knihoven1, mimo jiné i implementací jednotného softwaru; použitá srovnávací kritéria proto podtrhují i požadavek reálného zvládnutí souborných katalogů o miliónech záznamů. V důsledku těchto rozborů (v nichž se pochopitelně odráží i to, jaký zájem o kontakt s našimi knihovnami jednotliví dodavatelé projevují) se nabídka softwaru, který je pro největší české a slovenské knihovny v současné době perspektivní, zúžila na 7 systémů: Aleph (ExLibris), BIS (DABIS), LIBS 100+ (CLSI), Marquis (Dynix), Oracle*Libraries (Fretwell-Downing), TINLib (IME) a VTLS (VTLS). Následující přehledové údaje o těchto systémech jsou čerpány z [2], [4][5]:

Aleph
Producent:
ExLibris Ltd., Tel Aviv, Israel
Čs. partner:
Digital Equipment Czechoslovakia
Instalace:
univerzitní síť v Izraeli; v Evropě v Dánsku, Německu, Švédsku a Maďarsku
Technické požadavky:
DEC VAX, PC, PS/2 (PC kompatib.)
Operační systém:
VMS, DOS, ULTRIX
Výměnný formát:
MARC kompatib.

Vysoce funkční, komplexní systém s jednoduchou architekturou, pracuje s řadou abeced a poskytuje snadné a účinné vyhledávání v distribuovaných katalozích; není však příliš uživatelsky příjemný (user-friendly).

BIS
Producent:
DABIS Gesellschaft für Datenbank-Informationssysteme mbH, Hamburg, BRD
Čs. partner:
Digital Equipment Czechoslovakia
Instalace:
přes 100 instalací v Německy mluvících zemích, ale také v Maďarsku a Španělsku
Technické požadavky:
IBM, DEC, Siemens, UNISYS
Operační systém:
MVS, VMS, BS 2000, UNIX
Výměnný formát:
RAK; konvert. MARC, MAB1, SWB, NMN

Komplexní modulární architektura systému dává velký prostor uživatelským modifikacím. Předností je pohodlné prohledávání katalogů a účinná práce se soubory autorit; součástí systému jsou i moduly pro tisk katalogizačních lístků. Kromě německé verze je k dispozici španělská a maďarská, na anglické verzi firma pracuje a do budoucna připravuje i verzi českou a slovenskou. Systém je prověřen v mnohouživatelských instalacích.

Marquis
Producent:
Dynix, US
Čs. partner:
-----
Instalace:
historicky No. 2 v USA a na světě, za posledních 5 let největší počet instalací na světě
Technické požadavky:
jakýkoli Unix (IBM RS6000, DEC 5000, ...)
Operační systém:
UNIX, OSF MOTIF, WINDOWS
Výměnný formát:
MARC kompatib.

Nový systém Marquis, který nahradil předchozí, již nevyhovující Dynix, nebyl dosud uvolněn pro evropský softwarový trh; lze však předpokládat vysoce kvalitní produkt.

LIBS 100+
Producent:
CLSI, US
Čs. partner:
-----
Instalace:
historicky největší počet instalací na světě; v letech 1990-1991 poněkud poklesl, stejně jako zájem o střední Evropu
Technické požadavky:
unixové platformy, na něž je portován Progress (IBM RISC 6000, PC, SUN Sparc, ...)
Operační systém:
MS DOS, Unix
Výměnný formát:
MARC kompatib.

Pokles odbytu v posledních dvou letech souvisí s vývojem nového softwaru, na který se soustředilo úsilí firmy; lze očekávat vysoce kvalitní produkt.

Oracle*Libraries
Producent:
Oracle (Fretwell-Downing), UK
Čs. partner:
APP Systems
Instalace:
zcela nový produkt, zatím minimální počet instalací
Technické požadavky:
unixové platformy, na něž je portován databázový systém Oracle
Operační systém:
jakýkoli UNIX
Výměnný formát:
MARC kompatib.

Vysoce funkční a uživatelsky příjemný systém. Je zařazován mezi perspektivní systémy nové generace, není však zatím dostatečně ověřen praxí.

TINLib
Producent:
IME - Information Management and Engineering Ltd., London, England
Čs. partner:
ÚVT UK Praha
Instalace:
No. 1 v r. 1992 (za celkový počet 1350 instalací za poslední rok); dosud největší instalace (1992) v New York Times (databáze 6 mil. záznamů o fotografiích, lokálně i vzdáleně přístupná z redakcí po celých US)
Technické požadavky:
IBM PC, PS/2 kompatib., cca 10 nejvýznamnějších HW platforem a verzí
Operační systém:
MS DOS, UNIX V kompatib.
Výměnný formát:
MARC, různé

Uživatelsky velmi příjemný systém, lokalizovaný v 15 jazycích včetně češtiny (na implementaci československých standardů se podílela Národní knihovna). Poskytuje účinné nástroje pro vyhledávání v katalozích (navigování) a zadávání dat (soubory autorit). Je spolehlivě prověřen na instalacích do 32 terminálů, podpora potenciálně velmi velkých sítí je deklarována.

VTLS
Producent:
VTLS, US
Čs. partner:
Hewlett Packard ČSFR
Instalace:
Polsko, Rusko (vyřešeny problémy s azbukou včetně další diakritiky), Finsko, ...
Technické požadavky:
úzká vazba na firmu Hewlett Packard
Operační systém:
operační systém firmy HP, chystá se UNIX
Výměnný formát:
MARC kompatib.

Vysoce funkční a spolehlivý systém, není však dostatečně uživatelsky příjemný a zatím nepodporuje Unix.

Pro srovnání systémů CLSI, Dynix, TINLibVTLS dodejme ještě několik tabulkových údajů z článku [3] - jde o souhrnné údaje o jejich producentech do roku 1991 včetně a (v závorkách) dílčí údaje za rok 1991; zbývající tři systémy se zatím do tohoto přehledu 29 světově nejvýznamnějších dodavatelů knihovnického softwaru nezařadily.

Celkový počet instalací na světě:

Počet instalací    CLSI     Dynix     IME     VTLS  
Celkem 309
(1)
743
(265)
1350
(206)
214
(33)
Systémy s více než 4 terminály 298
(1)
546
(173)
1042
(164)
150
(15)

Celkový počet instalací v akademických/veřejných knihovnách:

Knihovny    CLSI     Dynix     IME     VTLS  
Akademické knihovny 63
(0)
157
(36)
289
(42)
83
(5)
Veřejné knihovny 208
(1)
264
(67)
240
(37)
97
(11)

Celkový počet instalací v různě velkých konfiguracích:

Systémy    CLSI     Dynix     IME     VTLS  
1-4 terminály 11
(0)
197
(92)
308
(42)
64
(5)
5-16 terminálů 65
(0)
256
(92)
833
(96)
43
(4)
17-64 terminálů 148
(0)
193
(48)
208
(68)
67
(5)
65-200 terminálů 70
(1)
82
(25)
1
(0)
27
(6)
201+ terminálů 15
(0)
15
(8)
0
(0)
3
(0)

Nejmenší a největší instalace - počet terminálů a titulů:

    CLSI     Dynix     IME     VTLS  
Nejmenší instalace:
Terminály
Tituly

2
20 000

1
8 000

1
10 000

2
3 000
Největší instalace:
Terminály
Tituly

396
2 mil.

450+
1,7 mil.

82
350 tis.

250
3,8 mil.

Z pohledu projektu elektronizace knihoven MU, jejichž členitá struktura se odrazí i v bohatě členěném, oborově orientovaném katalogu se subkatalogy v rozsahu "pouze" statisíců záznamů, je třeba považovat softwarová doporučení Národní knihovny za významná, ale nikoli konečná, a doplnit je vlastními "vahami" - odvozenými jednak ze zkušeností příbuzných (akademických) institucí, jednak z přímého kontaktu s různými dodavateli knihovnického softwaru (tak jak to umožňují stále častěji pořádaná softwarová předvádění - od firemních až po mezinárodní veletrhy typu Mezinárodního veletrhu knihovnických technologií v anglickém Hatfieldu), viz [6]. Z diskusí, které knihovnicko-počítačové zastoupení MU představované Knihovní radou (viz Zpravodaj II/4) vedlo s dalšími vysokými školami, v nichž záměry automatizovat knihovnické služby již dospěly do stadia realizace (Univerzitou Karlovou v Praze, Univerzitou Palackého v Olomouci, Slezskou univerzitou v Opavě, ...), vyplynula jednoznačná orientace na systém TINLib:

SHRNUTÍ 
Prvním knihovním softwarem, kterým budou automatizovány knihovny MU, je britský systém TINLib: jeho první instalace se uskuteční již během listopadu v centrálních knihovnách FF, LF a PrF (jde zatím o relativně malé MS-DOSové systémy pro souběžný přístup až 4 uživatelů/knihovníků); o další instalaci se jedná na oboru Fyzika PřF a na Katedře anglistiky FF.

Literatura

[1] Výběr vhodného zahraničního programového systému pro automatizaci knihoven UK. Katedra VIK, FF UK, leden 1992.
... zpět do textu
[2] Š. Kimlička. Knižničný software na kongrese IFLA'90 v Štokholme. Knižnice a vedecké informácie, 24, 1991, č.1, str. 30-36.
... zpět do textu
[3] F. Bridge. Automated System Marketplace 1992. Library Journal, April 1992, str. 58-72.
... zpět do textu
[4] Celostátní knihovnický systém - Přehled systémů. Zpráva Národní knihovny, červen 1992.
... zpět do textu
[5] V. Opočenský. CASLIN - Specification for an Automated Library System. Národní knihovna Praha, září 1992.
... zpět do textu
[6] J. Kohoutková, M. Bartošek. Zpráva ze zahraničního studijního pobytu. ÚVT MU, říjen 1992.
... zpět do textu
(... pokračování)
setting
1 Národní knihovny v Praze, Slovenské národní knihovny v Martině, Státní vědecké knihovny v Brně a Univerzitní knihovny v Bratislavě
... zpět do textu
Zpět na začátek
ÚVT MU, poslední změna 14.11.2011