V povídání o doménových adresách jsme se dověděli, že se jich používá nejen v rámci Internetu, ale i k adresování uzlů v sítích, které leží mimo něj. Nejvyšší doména, tj. ta část doménové adresy, která je zapsána jako poddoména nejvyšší úrovně (ležící zcela na konci adresy), je zpravidla označením země, ve které se uzel nachází. Víme tak už například, že
jiri@nenya.ics.muni.cs |
je adresa, která odkazuje na počítač v Československu (.cs),
v něm pak na Masarykově univerzitě (.muni) atd.
Kromě amerických adres, které místo označení země zpravidla používají označení podsítě, z tohoto schématu rovněž vybočují některé tradiční sítě, rozprostírající se po celém světě. Podívejme se na takové domény označující celé sítě, se kterými se můžeme nejčastěji setkat.
První z nich (a pro nás v současné době nejčastější) je síť
BITNET/EARN. Zde můžeme použít dvou možných horních domén: buď bitnet,
nebo earn. První z nich je univerzálnější: pokud jsou počítače
kdekoli na světě připraveny komunikovat se sítí BITNET, pak znají vždy
toto označení, avšak jen někdy označení její evropské části (druhá varianta).
Doménové adresy v síti BITNET jsou poměrně jednoduché - kromě označení sítě
obsahují již jen jméno počítače podle konvencí BITNET/EARN, které již samo
o sobě obsahuje umístění tohoto uzlu. Začíná zkratkou státu, pokračuje
zkratkou města, označením instituce a končí kĎdem operačního systému, který je
na počítači používán, a číslem počítače. Snadno si to ukážeme
na příkladu našeho univerzitního počítače Hitachi: Jeho adresa
csbrmu11.bitnet znamená stroj, který je v Československu
(cs), v Brně (br), na Masarykově univerzitě
(mu), používá operační systém IBM VM (číslo
11) a konečně je prvním
(protože jediným) počítačem v této instituci (zapojeným přímo do sítě
BITNET). Počítač Akademické iniciativy IBM cspuni12.bitnet v Praze
podobně rozšifrujeme jako československý počítač, který je umístěn v Praze
(p) na univerzitě (uni - jedná se o ČVUT), provozuje
VM a je zde druhým počítačem (prvním je národní uzel csearn).
V sousedním Německu (d) podobně uzel ddohrz21.bitnet
znamená počítač v Dortmundu (do) v instituci
Hochschulerechenzentrum (tj. hrz), provozující MVS.
Další ze síťových domén, jejíž adresy nám mohou něco říkat, je doména
uucp, která slouží pro doménové adresování v rámci UUCP-sítě,
založené na modemovém spojení unixových počítačů tak, jak jsme se
o tom již na tomto místě zmiňovali dříve.
Kromě výše uvedených dvou nejvýznamnějších příkladů sítí se ojediněle můžeme setkat s následujícími možnostmi:
aristote
Francouzská akademická síť (Association de Reseaux Informatiques en Systeme
Totalement Ouvert et Tres Elabore), obsahující výzkumné instituce
s vazbou na průmysl.
arpa
Americká síť výzkumných institucí s vazbou na ministerstvo obrany
(ARPANET - Advanced Research Projects Agency Network). Jedná se
o neutajované počítače, uživatelé pracují na vládním nebo vládou
sponzorovaném výzkumu na univerzitách.
cdn
Kanadská síť výzkumných a vzdělávacích institucí CDNet.
dec
Síť EASYnet (rovněž ENET), což je síť využívaná interně firmou Digital Equipment
Corporation (DEC). Je postavena především na počítačích VAX a microVAX.
DFN
Německá síť X.400 sloužící pro vědecké účely (Deutsches Forschungs
Netz). Je založena na veřejné datové síti X.25 a obsahuje
nejrůznější druhy počítačů, včetně personálních.
dunet
Dánská univerzitní síť.
funet
Finská univerzitní a výzkumná síť, podporující různé protokoly, na nichž
sama pracuje, i počítače nejrůznějších tříd, od personálních
po superpočítače.
HEPnet
Síť výzkumu ve fyzice vysokých energií (High Energy Physics
Network) - pokrývá USA a Evropu.
iris
Španělská výzkumná a akademická síť.
janet
Britská akademická síť poskytující v Británii služby obdobné Internetu, není
s ním však z hlediska těchto služeb přímo propojená. Používá doménové
adresy v opačném pořadí (začíná nejvyšší doménou a končí místním
počítačem).
surfnet
Holandská výzkumná síť (IBM a DEC počítače propojené na bázi DECnetu).
uninett
Norská výzkumná síť založená norským Ministerstvem pro kulturní a vědecké
záležitosti.
uunet
Unixová síť na bázi uucp protokolu.
Použití doménových jmen označujících sítě je zpravidla zpracováno velice jednoduchým způsobem: V síti, ze které komunikujeme, je taková zpráva zaslána na počítač, který je určen pro spojení s adresovanou sítí (jedná se o tzv. bránu - gateway). Ten zásilku přebere, z její adresy odstraní jméno sítě, do níž má být předána, a pak ji do adresované sítě pošle. Pro uživatele je tato činnost zcela průhledná a není nutné, aby její podrobnosti ovládal.
| 1 | Použitelné varianty jsou
... zpět do textu |
předchozí článek
