\"/
\"/ \"/    

Knihovny MU a projekt MOLIN

Miroslav Bartošek, ÚVT MU
Ročník VII - číslo 4, duben 1997
Citace: M. Bartošek. Knihovny MU a projekt MOLIN. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 1997, roč. VII, č. 4, s. 11-12.
Tematické zařazení: Knihovny
 předchozí článek | následující článek 

V roce 1993 se Mellonova nadace z USA zapojila do úsilí zlepšit situaci v československém knihovnictví. Prvním konkrétním výsledkem jejího zájmu byla finanční podpora ve výši 1.2 miliónu dolarů pro 3letý projekt CASLIN (Czech and Slovak Library Information Network), který vytvořil základ automatizované knihovnické sítě u nás a na Slovensku. Čtyři nejdůležitější knihovny bývalého Československa (Národní knihovna Praha, Moravská zemská knihovna Brno, Slovenská národná knižnica Martin a Univerzitná knižnica Bratislava) byly vybaveny potřebnou výpočetní technikou, knihovnickým systémem Aleph (viz [1]), připojením na Internet a zejména vizí a odhodláním odstranit zaostávání našich knihoven za světovým standardem v oblasti knihovnických služeb.

Poté, co projekt CASLIN splnil svou průkopnickou roli1, zaměřila Mellonova nadace svou podporu na čtyři menší specifické projekty, označované někdy souhrně jako CASLIN Plus:

I když zprostředkovaně mají pro uživatele knihovnických služeb na MU svůj význam (snad s výjimkou KOLINu) všechny projekty, bezprostředně bude pro ně nejzajímavější poslední2 z nich - projekt MOLIN - do něhož je přímo zapojena i Masarykova univerzita.

Co je to MOLIN

MOLIN (Moravian Library Information Network) je tříletý knihovnický projekt (zima 1996 - podzim 1999) čtyř moravských institucí

jehož cílem je vytvořit základy systému efektivní spolupráce hlavních odborných knihoven moravského regionu.

Realizace projektu MOLIN umožní dvěma univerzitám (MU, UP) a dvěma vědeckým knihovnám (MZK, SVKOL) vytvořit společnou knihovnickou informační síť. Hlavním cílem bude dokončit automatizaci jednotlivých zastoupených knihoven a "povýšit" je na úroveň, která jim umožní vzájemně spolupracovat ve všech knihovnických činnostech. V situaci, kdy budování lokálních knihovnických sítí vytváří specifické problémy, je na konsorciu řešitelů MOLINu, aby prokázalo, že společným úsilím spojeným s možnostmi nových technologií lze dosáhnout toho, že se zdánlivá omezení těchto technologií změní v přednosti. Vzájemně provázaný systém knihoven poskytne lepší a obsažnější přístup k informacím na rozsáhlém území, umožní vrátit alespoň malou část tolik potřebných finančních prostředků zpět do rozpočtů jednotlivých knihoven a vybuduje základ pro to, aby se i další knihovny regionu mohly k síti v budoucnu připojit.

Klíčovými při řešení projektu budou dva okruhy problémů:

  1. Na organizační úrovni spadají čtyři partnerské knihovny do dvou různých správních systémů: zatímco knihovny MU a UP podléhají jako části univerzit správě příslušných institucí (a v konečném sledu MŠMT), MZK a SVKOL, jakožto státní vědecké knihovny, spadají správně pod Ministerstvo kultury. Tato skutečnost systematickou spolupráci mezi dvěma různými "typy" knihoven často ztěžuje, navzdory dlouhodobé neformální tradici spolupráce a značně se překrývajícímu čtenářskému zázemí.
  2. Po technické stránce se v projektu setkají dva automatizované knihovnické informační systémy, které se staly dominantními ve velkých knihovnách České republiky: TINLIB (EOSi) se prosadil v univerzitních knihovnách, včetně MU a UP, zatímco ALEPH (ExLibris) zvítězil ve výběrovém řízení pro knihovny skupiny CASLIN, do níž patří i MZK. Ponecháme-li stranou specifické výhody a nevýhody každého z těchto dvou systémů, je zřejmé, že pokud nebude navržena speciální softwarová architektura, která by jednotlivé knihovny vzájemně propojila, zůstávají oba systémy odděleny, čímž pouze přidávají mezi partnerské knihovny jednu oddělovací vrstvu navíc.

MOLIN je koncipován jako jeden z projektů programu CASLIN Plus podporovaného Nadací Andrew W. Mellona, a tudíž předpokládá úzkou spolupráci s primárním centrem projektu CASLIN v České republice - Národní knihovnou v Praze. Řídicím a rozhodovacím orgánem projektu MOLIN je Řídicí výbor, v jehož čele stojí dr. Rostislav Hladký z UP; po výkonné a implementační stránce zodpovídá za řešení projektu Výkonný výbor v čele s manažerem projektu, kterým je dr. Miroslav Bartošek z ÚVT MU.

Co MOLIN přinese knihovnám a čtenářům Masarykovy univerzity

V cílovém stavu by měl MOLIN výrazně přispět ke zlepšení a rozšíření stávajících knihovnických služeb všem uživatelům (čtenářům i knihovníkům) spolupracujících institucí. To se týká nejen možnosti pohotovějšího přístupu k informacím o fondech knihoven konsorcia, ale také efektivnějších metod při získávání primárních dokumentů koncovým uživatelem, mechanismů pro koordinaci postupu při doplňování fondů, společného vytváření nových služeb zejména elektronické povahy a dalších.3

Bezprostřední efekt pocítí knihovny MU již v dubnu tohoto roku v podobě příspěvku ke zlepšení jejich technického vybavení. Projekt MOLIN je podpořen grantem Mellonovy nadace v celkové výši 350.000 dolarů. Na MU připadá z této sumy částka 80.000 dolarů, která bude využita na nákup osobních počítačů pro knihovníky a čtenáře na fakultách. V současnosti je pro MU objednáno a v dubnu by mělo být dodáno celkem 35 počítačů za 41.000 dolarů (rozdělení počítačů na fakulty schválené Knihovnicko-informačním centrem MU je následující: pedagogická 9, filosofická 8, právnická 8, přírodovědecká 5, lékařská 3, ekonomicko-správní 2). Zbývající část našich prostředků bude čerpána v příštím roce.

Literatura

[1] M. Bartošek. Jak vyhledávat v on-line katalogu Národní knihovny. Zpravodaj ÚVT MU, 7, 1996, č. 2.
... zpět do textu
setting
1 Značku "CASLIN" převzaly od projektu dva nové knihovnické programy - Sdružení knihoven CASLIN a Národní souborný katalog CASLIN.
... zpět do textu
2 Tento projekt je poslední i z hlediska finanční podpory Mellonovy nadace českým a slovenským knihovnám. Knihovnická sekce Nadace se stahuje ze střední Evropy a svou další podporu zaměřuje do knihovnicky "méně vyspělých" zemí; jedním z předpokládaných příjemců její pomoci je Jihoafrická republika.
... zpět do textu
3 Při řešení těchto úkolů je třeba si uvědomit, že i když "technologicky" jsou na tom univerzity obvykle lépe, v oblasti poskytování společných služeb v rámci konsorcia jsme to především my, kdo "tahá za kratší konec". Je to dáno především roztříštěností a personálním vybavením našich knihoven; je podstatně obtížnější zorganizovat a garantovat jakoukoliv externí službu v systému tvořeném 142 dílčími knihovnami ve 25 lokalitách (ano, tak vypadá "knihovna MU"!), než v případě institucí, kdy v podstatě celá knihovna je "pod jednou střechou".
... zpět do textu
Zpět na začátek
ÚVT MU, poslední změna 14.11.2011