Úspěšná mezioborová spolupráce v oblasti výzkumu nových léčiv přináší své ovoce. Speciální software CaverDock, vyvinutý týmem Jiřího Filipoviče, významně napomáhá k urychlení simulací proteinu, který je klíčem k šíření viru SARS-CoV-2. V důsledku toho jsou vědci blíže k nalezení léků, které mohou blokovat funkci tohoto proteinu a předcházet nemoci a progresi pandemie.
Společně s odborníky z Loschmidtových laboratoří Přírodovědecké fakulty MUNI, výzkumného centra RECETOX MU a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) se naši výzkumníci zaměřili na využití umělé inteligence v boji proti pandemii. Pomocí programu CaverDock otestovali přes čtyři tisíce dříve schválených léčiv a v obrovském množství těchto vzorků našli několik molekul, které by mohly zabránit šíření viru v lidském těle. Díky těmto poznatkům by se mohl několikanásobně urychlit vývoj nového účinného léku, který by dokázal onemocnění COVID-19 zabránit.
„CaverDock je v tom, co umí, poměrně novým nástrojem, hodláme jej však i nadále vyvíjet a rozšiřovat jeho funkcionality. V tomto společném projektu jsme jej navíc poprvé použili ke studiu takto vysokého počtu molekul,“ říká Jiří Filipovič, který stojí jako autor za počítačovými algoritmy použitými v programu.
Za úspěšným využitím software stojí především ukázková spolupráce informatiků a přírodovědců. Ta začala díky společnému grantovému projektu podporujícímu mezioborový výzkum, který je poskytován široké uživatelské komunitě národní infrastruktury ELIXIR.CZ.
„S týmem Jiřího Filipoviče a dalšími jsme společně získali podporu pro náš projekt od interní grantové agentury Masarykovy univerzity. Nebyla to však první spolupráce, pojí nás mnohaletá historie z dřívějška např. díky ELIXIRu, kde jsme také spolupracovali,“ uvedl Jiří Damborský z Přírodovědecké fakulty MUNI a zároveň vedoucí výzkumného týmu Proteinové inženýrství FNUSA-ICRC.
Dle Jiřího Filipoviče by rádi společně umělou inteligenci využili i v hledání nových molekul, což je ještě účinnější, avšak také složitější. „Než bychom takovou molekulu našli, museli bychom testovat, zda nám pacienta nezabije dřív než virus,“ dodal Jiří Filipovič.
Přečtěte si a poslechněte si také články v médiích a rozhovor v Českém rozhlase.
Národní konference EOSC CZ s podtitulem „Od úložišť k repozitářům“ přilákala přes 200 účastníků – 113 na místě a téměř 100 online. Velký zájem o akci potvrdil rostoucí význam problematiky správy výzkumných dat, otevřené vědy a budování národních i mezinárodních datových infrastruktur.
Kyberbezpečnostní tým Masarykovy univerzity varuje před aktuální spear-phishingovou kampaní, zaměřenou na zcizení přihlašovacích údajů do Informačního systému MU.
