| Description |
Úvod: Afektivní poruchy patří mezi časté a velmi závažné psychiatrické poruchy. Výsledky nedávných neurozobrazovacích studií dokládají narušení aktivity klidových mozkových sítí u deprese. Aktivitu mozkových sítí je možné studovat pomocí analýzy funkčních mozkových mikrostavů. Mikrostav je asi 100 ms trvající globální stav mozkové aktivity charakterizovaný stabilní topografií potenciálového rozložení na skalpu. Cílem studie je zjistit, zda má antidepresivní farmakoterapie vliv na změnu aktivity klidových mozkových sítí u pacientů s depresí. Metodika: Do studie se zapojilo osm zdravých kontrol a osm pacientů s diagnózou alespoň středně těžké fáze deprese. Tíže deprese byla stanovena pomocí dotazníku Montgomery-Asberg Depression Rating Scale (MADRS). Analyzovali jsme pětiminutový záznam klidové mozkové aktivity snímaný pomocí 128-kanálového EEG systému. Data u pacientů byla snímána před stabilizací antidepresivní farmakoterapie (T1), 6 týdnů po prvním měření (T2), 6 měsíců po prvním měření (T3). U zdravých kontrol proběhlo měření jednou. Segmentace a clustrová analýza topografií byla provedena napříč všemi subjekty a měřeními. Posuzovali jsme trvání a časové pokrytí mikrostavů. Časové pokrytí udává, jaká část celkové délky EEG záznamu (v %) je pokryta daným mikrostavem. Výsledky: Farmakoterapie vedla alespoň dočasně ke klinickému zlepšení u všech pacientů. Průměrná tíže deprese dle dotazníku MADRS byla v jednotlivých měřeních následující: 27,1 ± 7,7; 8,4 ± 7,8; 13,5 ± 11,5. Bylo identifikováno pět mikrostavů (A-E) vzájemně se lišících potenciálovým rozložením na skalpu. Průměrné trvání mikrostavů u zdravých kontrol: A – 102 ± 7 ms; B – 97 ± 8 ms; C – 110 ± 13 ms; D – 93 ± 9 ms, E – 99 ± 10 ms. Průměrné trvání mikrostavů u pacientů ve třech časech (T1, T2, T3): A – 99 ± 9 ms, 106 ± 14 ms, 104 ± 19 ms; B – 101 ± 9 ms, 103 ± 10 ms, 100 ± 13 ms; C – 136 ± 34 ms, 141 ± 38 ms, 133 ± 33 ms; D – 96 ± 14 ms, 108 ± 27 ms, 106 ± 35 ms; E – 95 ± 8 ms, 96 ± 8 ms, 98 ± 18 ms. Časové pokrytí mikrostavů u zdravých kontrol: A – 20 ± 5 %; B – 18 ± 6 %; C – 24 ± 5 %; D – 15 ± 5 %; E – 19 ± 6 %. Časové pokrytí mikrostavů u pacientů ve třech časech (T1, T2, T3): A – 16 ± 5 %, 17 ± 8 %, 18 ± 8 %; B – 16 ± 6 %, 14 ± 6 %, 14 ± 4 %; C – 37 ± 12 %, 35 ± 12 %, 33 ± 9 %; D – 17 ± 12 %, 18 ± 16 %, 18 ± 17 %; E – 13 ± 7 %, 12 ± 6 %, 15 ± 10 %. Závěr: Analýzou klidového EEG záznamu jsme identifikovali pět funkčních mozkových mikrostavů (A-E). Všechny svou topografií připomínaly již dříve v literatuře popsané mikrostavy. U mikrostavu C jsme pozorovali vyšší přítomnost (delší trvání i větší časové pokrytí) u pacientů s depresí než u zdravých kontrol, a byla naznačena normalizace těchto parametrů vlivem farmakoterapie. Pro obecnější závěry bude potřeba statistické zpracování na více subjektech a studium těchto změn ve vztahu ke klinickému průběhu a intenzitě farmakoterapie. Analýza mikrostavů se jeví jako slibný nástroj k posouzení vlivu farmakoterapie na dynamiku klidových rozsáhlých mozkových sítí u pacientů s depresí. Tato práce byla finančně podpořena MŠMT v rámci specifického vysokoškolského výzkumu (projekt MUNI/A/1385/2021) a grantem MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705).
|