Earthworm invasion alters enchytraeid community composition and individual biomass in northern hardwood forests of North America
| Název česky | Invaze žížal mění složení společenstva roupic a biomasu jedinců v severních listnatých lesích Severní Ameriky |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2014 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Applied Soil Ecology |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0929139313002370 |
| Doi | http://dx.doi.org/10.1016/j.apsoil.2013.09.005 |
| Obor | Ekologie - společenstva |
| Klíčová slova | earthworm invasion; Lumbricidae; Enchytraeidae; North America; soil; mesofauna |
| Popis | Evropské žížaly invadují mnoho ekosystémů po celém světě a svou vlastností ekosystémových inženýrů základním způsobem transformují biotopy. Víme však málo o důsledcích invazí žížal pro složení a diversitu původních půdních organismů. Obzvlášť funkčně podobné skupiny, jako jsou roupice (Annelida: Enchytraeidae), mohou být postiženy změnami chemických i fyzických vlastností půdy, ale také konkurencí o zdroje. V letech 2010-2011 jsme studovali vliv invaze žížal na roupice na dvou lokalitách s severních listnatých lesích Severní Ameriky: jedné lokalitě v Chippewa National Forest v Minnesotě a jedné lokalitě v Chequamegon-Nicolet National Forest ve Wisconsinu, USA. Na obou lokalitách byl vzorkován jeden transekt, který zahrnoval (1) oblast neinvadovanou či velice slabě osídlenou žížalami, (2) invazní frontu a (3) silně invadovanou oblast s etablovanou populací anektického druhu Lumbricus terrestris (kromě jiných druhů). Celkem bylo určeno 29 druhů roupic (některé nové pro vědu, u některých se jednalo o první či druhý nález pro celý kontinent), z toho 24 na lokalitě v Minnesotě a 17 ve Wisconsinu. Struktura taxocenóz roupic se mezi třemi stupněmi invaze významně lišila, což však nebylo na obou lokalitách stejně výrazné. Každý stupeň byl charakterizován indikátorovými druhy. Průměrné hustoty roupic (10700–30400 jedinců/m2) se mezi stupněmi invaze nelišili průkazně, byly však na obou lokalitách nejnižší na invazní frontě. V silně invadované části transektu na lokalitě v Minnesotě byly průměrná populační hustota a biomasa roupic průkazně vyšší u vyústění chodeb L. terrestris než v okolní půdě. Rozdíly v biomase byly nejvíce patrně u individuální biomasy. Ta byla průkazně vyšší v silně invadované oblasti na lokalitě v Minnesotě. Změny v složení taxocenózy roupic se pravděpodobně promítnou do změn v fungování potravních sítí v půdě. Výsledky naznačují, že invaze žížal mohou vést ke ztrátě původních půdních druhů, včetně dosud neznámých, která se může odehrát bez povšimnutí. |
| Související projekty: |