Teoretický model pro výzkum vnímání kurikulárních změn učiteli ZŠ

Logo poskytovatele

Varování

Publikace nespadá pod Ústav výpočetní techniky, ale pod Pedagogickou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

PEŠKOVÁ Karolína SPURNÁ Michaela KNECHT Petr

Rok publikování 2017
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Orbis scholae
Fakulta / Pracoviště MU

Pedagogická fakulta

Citace
www http://www.cupress.cuni.cz/ink2_stat/dload.jsp?prezMat=111126
Klíčová slova model validation; model CBAM; questionnaire; perception of curriculum changes; lower secondary school teachers
Popis Příspěvek je metodologickou studií popisující validizaci teoretického modelu, který umožňuje zohledňovat kognitivní (přesvědčení), afektivní (obavy) i behaviorální (jednání, užívání) rovinu vnímání kurikulárních změn (kurikulární reformy) učiteli českých základních škol po deseti letech od jejich zavedení. Cílem studie je 1) představit konstrukci modelu, 2) popsat psychometrické vlastnosti výzkumného nástroje (dotazníku) navrženého na základě tohoto modelu a 3) ověřit konstruktovou validitu modelu na vybraném souboru českých učitelů. Hlavní ideovou inspirací pro tvorbu modelu byl Concerns-Based Adoption Model (CBAM). Prostřednictvím navrženého modelu byly operacionalizovány konstrukty postoje ke kurikulární reformě (stages of concern) a užívání kurikulárních dokumentů (levels of use). Navíc byla pro dokreslení kontextu a odhalení souvislostí mezi sledovanými proměnnými ve výzkumném nástroji zahrnuta také proměnná subjektivně vnímaná zdatnost. Výzkumný soubor hlavního dotazníkového šetření zahrnoval 701 respondentů (učitelů a vedení ZŠ v ČR). Data byla podrobena deskriptivním statistickým analýzám, položkové analýze, exploratorní a konfirmatorní faktorové analýze a dalším analýzám. Na základě těchto analýz bylo nutné původní model několikrát modifikovat, aby teoreticky i metodologicky odpovídal požadavkům a potřebám hodnocení kurikulárních změn v České republice. Přestože lze použitý výzkumný nástroj považovat za validní a reliabilní, neobešla se jeho aplikace bez metodologických komplikací. Jelikož se jedná o první pokus o adaptaci tohoto modelu v takové komplexnosti u nás, upozorňujeme tak i na úskalí, která empirické ověřování navrženého výzkumného nástroje přineslo.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info