Vliv poloparazitických rostlin a různých způsobů obhospodařování na společenstva pavoukovců (Arachnida) v druhově bohatých travních porostech
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Citace | |
| Popis | V terénním experimentu jsme po dobu tří let (2014–2016) na dvou lokalitách (Bílé Karpaty, Vsetínské vrchy) studovali vliv obhospodařování a působení modelové poloparazitické rostliny, kokrhele luštince (Rhinanthus alectorolophus; Orobanchaceae), na společenstva členovců v druhově bohatých trávnících. Sledovány byly čtyři varianty obhospodařování: seč, pastva, pastva spojená s vypálením a ponechání porostu ladem. Na polovině experimentálních ploch byl do vegetace vyset kokrhel, druhá polovina sloužila jako kontrola. Vzorky byly z porostu odebírány zahradním vysavačem čtyřikrát do roka. Zde představujeme předběžné výsledky ukazující vliv studovaných faktorů na pavoukovce (Arachnida, s výjimkou roztočů), jakožto dominantní skupinu predátorů ve zkoumaných porostech. Pomocí jednorozměrných statistických metod byly testovány rozdíly ve druhové bohatosti a abundancích pavoukovců jako celku. Pro podrobnější vhled do získaných dat byly také zvlášť testovány jednotlivé gildy pavouků. Na druhovou bohatost, případně i abundanci pavouků, kteří staví kruhové nebo horizontální sítě, měl kokrhel spíše negativní vliv. Na plochách s přítomností kokrhele však ve druhém a třetím roce dosahovali větších abundancí běžníci, kteří loví ze zálohy. Na neobhospodařovaných plochách dosahovali větších abundancí zejména pavouci stavící si sítě obou typů, ale i pavouci s dalšími strategiemi lovu a tento trend byl charakteristický celkově pro skupinu pavoukovců. Vliv kokrhele na pavouky se projevil pravděpodobně prostřednictvím změny architektury porostu, která již nemusela být natolik vhodná ke stavbě pavoučích sítí. Naopak zvýšení abundancí pavouků, lovících ze zálohy (často na květech rostlin), mohlo být ovlivněno podporou kvetoucích rostlin na úkor dominantních trav. Tyto výsledky potvrzují, že kokrhel ovlivňuje nejen rostliny a jejich herbivory, ale také navazující trofické úrovně bezobratlých, na které působí pravděpodobně prostřednictvím změny prostorové struktury a druhového složení vegetace. |
| Související projekty: |