Chronická myeloidní leukemie - je možné terapii ukončit?
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2020 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Postgraduální medicína |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://www.mf.cz/produkty/postgradualni-medicina/archiv/ |
| Klíčová slova | chronic myeloid leukemia; tyrosine kinase inhibitors; treatment discontinuation; treatment-free remission; deep molecular response; withdrawal syndrome |
| Popis | Zavedení inhibitorů tyrozinkinázy (TKI) do klinické praxe dramaticky zlepšilo prognózu pacientů s chronickou myeloidní leukemií, jejichž očekávaná délka života se blíží celkové populaci. Celoživotně koncipovaná terapie TKI však kromě výrazného profitu přináší i zátěž především v podobě nežádoucích účinků, snížené kvality života a ekonomické náročnosti. Pokusy o vysazení TKI, realizované zejména v klinických studiích, vedly k nastolení tzv. remise bez nutnosti terapie (treatment-free remission – TFR) u přibližně 50 % pacientů, kteří na léčbě dosáhli setrvalé hluboké molekulární odpovědi. Bezpečnost vysazovacích pokusů byla potvrzena rychlou obnovou ztracené molekulární odpovědi u naprosté většiny pacientů s molekulární rekurencí po opětovně zahájené terapií TKI. Neočekávaným jevem se stal tzv. syndrom z vysazení TKI, který v podobě kloubně-svalových obtíží postihuje až 40 % pacientů s ukončenou terapií. Přesun vysazování TKI do klinické praxe je spojen s potřebou dořešení nezodpovězených otázek, jakými jsou identifikace faktorů prediktivních pro úspěšnou TFR, sjednocení kritérií pro ukončení terapie a její obnovení v případě ztráty odpovědi, zajištění vysoce senzitivního molekulárního monitorování, a konečně navýšení podílu vhodných kandidátů pro vysazení optimalizací předchozí terapie či modifikací vlastního vysazovacího schématu. Všechny tyto aspekty včetně přehledu klinických studií i zkušeností z praxe s vysazováním TKI jsou diskutovány v předkládané práci. |
| Související projekty: |