Biologická léčba bronchiálního astmatu: současný stav a výhled do budoucna
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Studia pneumologica et phthiseologica |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://www.pneumologie.cz/cislo/1924/4-2021/?potvrzeni1=1&potvrzeni2=1&potvrdit=ANO%0D%0A%0D%0A++++Vstoupit# |
| Klíčová slova | asthma; bronchial asthma; biological therapy; omalizumab; mepolizumab; reslizumab; benralizumab; dupilumab |
| Popis | Biologická léčba znamenala revoluci v léčbě řady pacientů trpících těžkým astmatem, u kterých se nedaří dostat jejich onemocnění pod kontrolu. Přestože se jedná o relativně malou část astmatiků, mají tito pacienti vysokou míru morbidity a nižší kvalitu života přes veškerou dostupnou léčbu. Pochopení patogeneze astmatu umožnilo cílit jejich terapii přímo a ovlivnit jednotlivé zánětlivé dráhy, podílející se na vzniku a vývoji astmatu. Jedná se zejména o pacienty s „type-2 high“ fenotypem zánětu, u kterých biologická léčba významně snížila počet exacerbací, zlepšila plicní funkce a umožnila redukci dávek užívaných perorálních kortikosteroidů. V současnosti máme možnost podávat anti-IgE protilátky (omalizumab), které pomáhají pacientům s alergickým astmatem, a také protilátky zasahující do signálních drah interleukinu 5 (mepolizumab, reslizumab, benralizumab) a interleukinu 4 s interleukinem 13 (dupilumab). Přes současné pokroky v léčbě pacientů s těžkým astmatem nadále neustává potřeba vývoje dalších biologik, obzvláště pro pacienty s „type-2 low“ fenotypem astmatu a také stále chybí srovnání dostupných biologik mezi sebou. |
| Související projekty: |