Optimalizace metodiky pro výzkum intracelulárního komplementu v CD4+ T-lymfocytech

Varování

Publikace nespadá pod Ústav výpočetní techniky, ale pod Lékařskou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

ŠTÍCHOVÁ Julie SLANINA Peter VLKOVÁ Marcela

Rok publikování 2020
Druh Konferenční abstrakty
Fakulta / Pracoviště MU

Lékařská fakulta

Citace
Popis Sérový komplementový systém je znám jako evolučně velmi stará složka nespecifické imunity, která představuje první obrannou linii při boji s invadujícími patogeny. Složky komplementu jsou však tvořeny i imunocyty: antigen prezentujícími buňkami, monocyty, makrofágy, NK buňkami a T-lymfocyty. Intracelulární komplement v imunocytech se nazývá komplozom a zásadním způsobem ovlivňuje přežívání a fázi zánětu. Po aktivaci antigenem CD4+ T-lymfocyt generuje fragmenty komplementu (C3a, C5a a C3b), které jsou uvolňovány na buněčný povrch. Interakce těchto složek s příslušnými receptory ústí v produkci INF-? a IL-2. Po dosažení vysoké koncentrace IL-2 v okolí buňky komplozom iniciuje přechod z INF-? produkujících T-lymfocytů do indukovaného regulačního fenotypu (iTreg), charakteristického produkcí protizánětlivého IL-10. Jedná se o důležitý regulační mechanismus Th1 odpovědi. U pacientů s deficitem některých složek komplozomu (C3, CD46) se rozvíjejí rekurentní infekce v důsledku nedostatečné Th1 odpovědi, např. manifestací v podobě běžné variabilní imunodeficience. Na opačné straně stojí dysregulace komplozomu způsobující autoimunitní onemocnění s nadměrnou Th1 odpovědí, např. revmatoidní artritidu či roztroušenou sklerózu. V současné době je zaměřena pozornost na roli komplozomu v imunocytech u různých typů malignit či alergií. Složky komplozomu v CD4+ T-lymfocytech lze detekovat pomocí průtokové cytometrie – intracelulární složky C3b a receptor C3aR, povrchové složky CD46, C5aR, dále produkci cytokinů INF-? a IL-10. Pomocí ELISA lze stanovit cytokiny v supernatantu izolovaných buněk: INF-?, IL-10, IL-2 a matrixovou metaloproteinázu MMP9, která je zodpovědná za štěpení složek komplozomu z povrchu buňky. Cílem naší studie je sledování funkce komplozomu v CD4+ T-lymfocytech pacientů s alergickým eozinofilním astmatem, u kterých je Th1 odpověď potlačena ve prospěch Th2 odpovědi. Naše měření ukázala, že zisk adekvátních výsledků je ovlivněn: postupem při izolaci CD4+ T-lymfocytů, jejich kultivací a způsobem stimulace in vitro. Důležitým prvkem je také čas detekce produkce cytokinů a vybraných složek komplementu vně/uvnitř buněk. Optimalizace protokolu zpracování vzorku je tedy zásadní pro měření funkčnosti komplozomu.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info