| Popis |
V současné době se stále častěji setkáváme s rozhodnutími, která se odchylují od tradičně přijímaných cest a očekávání. Jedním z významných projevů této tendence je rostoucí počet žen, které se dobrovolně rozhodly nemít děti. Toto životní rozhodnutí není jen osobní volbou každé ženy, ale často se stává předmětem společenských diskuzí o tom, co je „přijatelné“ a „normální“. V těchto diskuzích rezonuje řada etických dilemat, v kontextu gynekologické péče uvažujeme primárně o dilematech spojených s autonomií, respektem a podporou žen, které se rozhodly pro dobrovolnou bezdětnosti. V rámci kvalitativního výzkumu byly vedeny a následně analyzovány polostrukturované rozhovory s dobrovolně bezdětnými ženami o jejich zkušenosti s rozhodnutím dobrovolně nikdy nemít děti a dopady tohoto rozhodnutí na jejich životy. Výsledky Předběžné výsledky kvalitativní studie zaměřené na zkušenost dobrovolně bezdětných žen ukazují několik témat, která vystihují jejich zkušenost. Jedním z faktorů, který se do jejich zkušenosti prolíná, jsou reakce gynekologů. Ženy popisují různé reakci od pochopení a podpory, přes akceptaci jejich rozhodnutí až po nepochopení, odsuzování nebo zpochybňování jejich kompetencí v jejich rozhodnutí nemít děti a zpochybňování jejich celkové autonomie a svobody v reprodukčních otázkách. Ženy popisují různé copingové strategie v těchto takových situacích, v extrémních případech až vyhýbat se návštěvám u gynekologa ve snaze předcházet případné názorové a postojové konfrontaci. Specifické situace pak tvoří žádosti těchto žen o podstoupení sterilizace jako formy nezvratné a trvalé antikoncepce. To bývá spojeno s řadou dalších jedinečných výzev, které mnohdy dále přispívají vzájemnému neporozumění mezi ženami a lékaři a frustraci. Mezi ně patří například časté mylné a zavádějící informace, které ženy o zákroku mají, jelikož je častěji vyhledávají v neodborných a nedůvěryhodných zdrojích, aby předešly konfliktům s lékaři, přičemž lékaři tyto informace následně musejí vyvracet. Ženy rovněž zmiňují vnímanou nutnost své rozhodnutí obhajovat a vyjadřují obavy, že lékař bude na základě svých vlastních přesvědčení poskytovat nepravdivé a neobjektivní informace o sterilizaci jako antikoncepční metodě. Cílem příspěvku je představit první předběžné výsledky kvalitativního výzkumu s dobrovolně bezdětnými ženami o jejich rozhodnutí a dopadech tohoto rozhodnutí na jejich životy. V rámci příspěvku je kladen důraz zejména na specifické téma významu reakcí gynekologa a vzájemnou komunikaci mezi nimi a ženami v otázce jejich rozhodnutí dobrovolně nemít děti. Získané předběžné výsledky jsou dávány do souvislosti s častými etickými aspekty, které se pojí s dobrovolnou bezdětností u žen a případným podstoupením sterilizace. Patří sem zejména hledání hranice mezi respektování autonomie pacientky, medicínským paternalismem. Zároveň reflektujeme a přihlížíme k postoji gynekologů a výzvám, kterým v důsledku vlastních profesních nebo osobních přesvědčeních čelí. Můžeme sem zařadit obavy z potenciální lítosti, podání všech nutných informací o zákroku, včetně zvážení operačních komplikací, nabídnutí alternativních antikoncepčních metod, ale také například náboženskou afiliaci lékaře nebo pracoviště. Příspěvek proto současně zdůrazňuje nutnost vzájemného respektu a pochopení v komunikaci, jak ze strany lékařů, tak ze strany žen, aby byly možné efektivní vzájemná komunikace, otevřený a empatický dialog a podpora diverzity reprodukčních rozhodnutí žen.
|