Hraniční kameny na historické hranici Čech a Moravy jako dědictví v krajině
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Historické hranice můžeme považovat za památky či dědictví, a to jako celek nebo v podobě jejich hmotných pozůstatků. Významnými relikty v krajině jsou především hraniční kameny. Cílem příspěvku je představit vybrané zachovalé hraničníky na historické zemské hranici, která až do konce roku 1948 oddělovala Čechy a Moravu (resp. přesněji zemi Českou a zemi Moravskoslezskou). Tato bývalá administrativní, zhruba 480 km dlouhá hranice byla důkladně zmapována v rámci projektu TA ČR Éta směřujícího k prohlášení zachovalých hraničníků na česko-moravské hranici za kulturní památku. Z původního počtu několika tisíc hraničních kamenů zaznamenaných na mapách stabilního a pozemského katastru byl v terénu dohledán pouze zlomek. Zdokumentováno bylo sice více než 1200 hraničních znaků, avšak „pouze“ přes sto z nich lze jednoznačně ztotožnit s hraničníky uvedenými ve zmíněných pramenech. Nicméně o to cennější tyto kameny jsou. Ve většině případů jde o prokazatelně panské hraniční kameny (s iniciálami panství či vlastníků panství), z nichž deset nejstarších (dle vytesaných letopočtů) pochází ze 17. století. Památkovou hodnotu ale mají i některé kameny neuvedené v pramenech a cenné jsou i vybrané hraničníky osazené v nedávné době – desítky let po zániku zemí jako územně správních jednotek. To mimo jiné poukazuje na skutečnost, že česko-moravská hranice není jen dědictvím minulosti, ale dodnes živým fenoménem. |
| Související projekty: |