Geochemická zonálnost důlních vod po zatopení dolů
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2003 |
Druh | Článek ve sborníku |
Konference | Geochémia 2003 |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Geochemie |
Klíčová slova | důlní vody; zonálnost; geochemický vývoj; těžké kovy |
Popis | V posledním desetiletí je v České republice věnována velká pozornost zahlazování důsledků důlní činnosti předchozích desetiletí. Díky reálným rizikům, která v několika případech přerostla v ekologickou devastaci a destrukci prostředí, se zvláštní zájem zaměřuje na úniky vysoce koncentrovaných důlních vod ze zatopených dolů a procesy, které se běžně označují jako "acid mine drainage" (AMD). Zjištěné výsledky vyvolávají celou řadu nových otázek. U některých složek se objevuje ji-né geochemické chování, než jaké se dosud běžně přepokládalo. Například koncentrace uranu dosahují maxima při nejnižších hodnotách Eh, přitom by měl být za těchto podmínek zcela imobilní. Zřetelně klesá aktivita radia do hloubky, ačkoliv se pH téměř nemění a korelaci s oxidačně redukčním potenciálem a poklesem síranů (nejsou přítomny) nelze očekávat. Také rozdíly v chování alkalických kovů zatím nelze věrohodně interpretovat. V mělké části zvodně i v určitém intervalu hluboké zvodně dochází k souběžnému vývoji pH a Eh (pH i Eh klesá, pH i Eh roste), ačkoliv by měl oxidačně redukční potenciál za jinak stejných podmínek s poklesem pH růst. |
Související projekty: |