| Popis |
Bylo studováno zneužívání nedovolených návykových látek, gambling, konzumace alkoholu a tabáku, míra jejich dostupnosti, postoje studentů a učňů ke drogám, využití volného času, socioekonomické charakteristiky souboru. U pedagogů autory studie zajímala kritéria výběru preventivních programů, hodnocení jejich efektivity, spolupráce a pomoc při aplikaci minimálních preventivních programů ve školách/učilištích/domovech mládeže. Ukázalo se, že alkohol, tabák, léky s tlumivým účinkem, konopné produkty, halucinogeny, diskotékové drogy, těkavé látky a pervitin jsou v případě dostatku financí pro respondenty snadno obstaratelné, i když tento fakt nemusí vždy korelovat s jejich masivním zneužíváním. Přibližně 80% souboru příležitostně pije alkoholické nápoje, nejvíce prvních zkušeností dotazovaní získávají mezi 10.-14. rokem, ale přibližně pětina souboru již před 10. rokem věku. Pravidelné pití přiznalo asi 8% celého souboru. Přibližně 20% souboru příležitostně kouří tabák, většinou ve formě cigaret. Podobné úrovně dosahuje relativní četnost pravidelných denních kuřáků. Nejvíce prvních kuřáckých pokusů se odbývá mezi 10.-14. rokem života, asi 15% zkouší poprvé kouřit ve věku pod 10 let. Rizika nadměrné a brzké konzumace alkoholu i nikotinu jsou značně zlehčována na úrovni společnosti i jednotlivce. Čtvrtina souboru si vyzkoušela hazardní hru ve věku mladším 18 let, více než 10% přiznalo hraní častěji než 10x v životě. Třetina sledovaného souboru již někdy užila produkty konopí (marihuanu, hašiš), asi 7% častěji než 10x. 6% potvrzuje životní zkušenost s halucinogeny, četnější než desetinásobnou pak méně než 1%. U 4,5% se vyskytla zkušenost s čicháním těkavých látek, 0,6% je užívalo více než 10x v životě. Uvedené 3 skupiny látek se řadí zároveň k nejoblíbenějším, hned po alkoholu a nikotinu. Frekvence experimentu s ostatními drogami (pervitin, heroin, kokain) byla v souboru nižší než 0,5%, jejich opakované užívání dosáhlo ještě nižší úrovně. Všechna školská zařízení měla vypracován minimální program protidrogové prevence, ponejvíce však v něm byly naplánovány akce zaměřené na zvýšení znalostí o návykových látkách, jen ojediněle na pozitivní změnu postojů, aktivní způsoby odmítání, hodnotový růst, vrstevnické programy. Preventivní působení na školách bylo zatíženo nedostatkem komunikace v učitelském kolektivu, též mezi školou a orgány zastupitelstev, protidrogovými koordinátory. Citlivé zapojení primární protidrogové prevence do vyučovaných předmětů a života školy představuje nesnadný úkol pro budoucnost.
|