| Popis |
V této stati si autor klade otázku, zdali si Češi udrží i v blízké budoucnosti svůj primát ve velmi nízké plodnosti. Odpovídá na ni prostřednictvím analýzy mezinárodního evropského komaprativního výzkumu o percepci populačních opatření, z nichž využívá především otázky na percepci manželství a na zamýšleného počet dětí. Výsledky ukazují, že mladí Češi ve věku 18-35 let se ve svých postojích k manželství neliší od svých evropských vrstevníků. Neodmítají sňatek, nicméně ve výrazném podílu se vyslovují pro život v nesezdaném soužití (jakožto sňatku na zkoušku). Pro plození dětí také nepovažují sňatek za podstatný - 50 % mladých respondentů se nebrání myšlence mít děti mimo manželství. To potvrzuje autorovu vstupní hypotézu, že současná nízká česká sňatečnost není způsobena faktem, že mladí lidé odmítají sňatek, nýbrž že se neberou proto, neboť se zatím ještě neodhodlali mít děti. Co ze týče budoucí plodnosti, výpočet hypotetické konečné plodnosti (jakožto kombinace již existujícího,počtu dětí a počtu dětí plánovaného v budoucnosti)naznačuje, že na konci svého plodného období bude mít kohorta žen, jimž bylo v době výzkumu 18-40 let, v průměru 1,86 dětí. V kontextu současné plodnosti, která je 1,2 dětí na ženu, to je optimistický výsledek. Nicméně, když byl výpočet hypotetické konečné plodnosti proveden na podsouboru žen, které ještě nemají děti a nebyly v době výzkumu ani těhotné (byly teey celkově mladší), pak se hodnota tohoto indikátoru snížila na průměrných 1,57 dětí na ženu. V souboru srovnávaných 13 evropských zemí to byla druhá nejnižší hypotetická konečná plodnost, kdy pouze Německo mělo hodnotu nižší (1,49). Odpovědí na otázku položenou v názvu statě tak je konstatování, že i v blízké budoucnosti si Češi udrží velmi nízkou plodnost, nicméně lze očekávat, že její hodnota se přiblíží k současnému evropskému průměru 1,7 dětí na ženu.
|