Účinky antipsychotik na kognici
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2006 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Psychiatrie |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Psychiatrie, sexuologie |
| Klíčová slova | cognition; effects of antipsychotics |
| Popis | Možnosti farmakologického ovlivnění kognitivního deficitu u schizofrenie lze rozdělit do dvou skupin - na antipsychotika, hlavně atypická, na přídatnou léčbu. Přídatná léčba vychazí z předpokladu, že aktivita příslušných neurotransmiterů je v některých oblastech nedostačující a jejich augmentace přispěje ke zmírnění kognitivní dysfunkce.K možným mechanismům účinku atypických antipsychotik patří hlavně zvýšené uvolňování dopaminu a acetylcholinu v prefrontálním kortexu a hipokampu.K dalším mechanismům může patřit parciální agonismus D2 receptorů(u aripiprazolu a bufeprinoxu),ev.i agonismus 5HT1 receptorů a modulace glutamátového systému. Při vzájemném srovnání atypických AP bylo pozorováno zlepšení v širokém spektru kognitivních domén,signifikantní rozdíly mezi jednotlivými atypickými AP byly zaznamenány v ovlivnění pozornosti a verbální fluence. Při první manifestaci psychózy může dojít k výraznému zhoršení kognitivní dysfunkce, z druhé strany u spolupracujících reaktorů na léčbu lze tento deficit zmírnit. Na velkém souboru nemocných s první epizodou schizofrenie jsme zjistili, že po roce došlo v průměru ke zlepšení kognice, nikoliv však k návratu k normě.Tyto výsledky byly markantnější u podskupiny nemocných, kteří dobře reagovali v akutní léčbě na risperidon a brali tento lék i po jednom roce. Získané údaje naznačují důležitost atypických AP a zajištění compliance u schizofrenníchnemocných v iniciální fázi onemocnění. |
| Související projekty: |