Přírodovědné analýzy fajánsového korálku z hrobu nitranské kultury ze Slatinic, okres Olomouc

Varování

Publikace nespadá pod Ústav výpočetní techniky, ale pod Filozofickou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

GREGEROVÁ Miroslava HLOŽEK Martin SULOVSKÝ Petr

Rok publikování 2006
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Slovenská archeológia : [časopis Acheologického ústavu Slovenskej akadémie vied v Nitre]
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Obor Archeologie, antropologie, etnologie
Klíčová slova Faience; frit; Nitra Culture; Egypt; optical polarization microscopy; SEM; EMPA; EDS; copper; cobalt; colorant; plant ash
Popis Analyzovány byly zlomky fajánsových korálků z hrobu č. 11 zkoumaného na katastru obce Slatinice. Vlivem dlouhodobého uložení v půdě byla hmota korálků silně korodována. Materiál se drolil a z původní glazury se zachovaly pouze šupinky modrozelených oxidů. Aplikované přírodovědné metody měly u studovaných korálků prokázat, zda jde o fajáns, přispět k rekonstrukci technologického postupu výroby artefaktů a určit nejvíce pravděpodobnou provenienci. Základní metodou studia je optická polarizační mikroskopie. Studium bylo provedeno pomocí polarizačního mikroskopu Olympus BX51, který umožňuje oddělené a souběžné studium minerálů v procházejícím a reflektujícím polarizovaném světle. Pro stanovení chemického složení bylo využito elektronového mikroskopu Philips XL 30 s připojeným energiově-disperzním spektrometrem. Pro zpřesnění těchto výsledků bylo provedeno studium plošných preprátů na elektronovém mikroanalyzátoru Cameca SX 100. Mikroskopickými rozbory bylo prokázáno, že analyzovaný vzorek je v 95 % obj. složen z různě velkých úlomků ostrohranného křemene. Ty byly tmeleny malým množstvím vápna nebo jílu a korálek byl pravděpodobně lisován. Po vysušení byl korálek vypálen při teplotě nižší než 800 C. Po vypálení byl namáčen v glazurujícím roztoku s oxidy mědi a poté byl znovu pálen nebo přežíhán při vyšší teplotě. Výsledky provedených rozborů prokazují, že artefakt patrně nebyl zhotoven nositeli nitranské kultury. Z výše uvedených a diskutovaných výsledků analýz egyptských fajánsových výrobků je patrná značná shoda mezi našimi výsledky a publikovanými daty. I přesto, že se Tite a Shortland ve svých studiích zabývali mladšími egyptskými artefakty (kolem 1500 BC), je doloženo, že techniky barvení skla, výroba frit a fajáns má starší tradici. Fajánsové korálky byly v období nitranské kultury (1800-1600 BC) pravděpodobně žádaným obchodním artiklem transportovaným z Egypta.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info