Kompenzují nové léky vliv cytogenetických negativních prognostických markerů u pacientů s mnohočetným myelomem?
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2007 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Sborník abstrakt, XXI. Olomoucké hematologické dny s mezinárodní účastí |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Genetika a molekulární biologie |
| Klíčová slova | multiple myeloma; "new drugs"; cytogenetics; cIg FISH |
| Popis | Mnohočetný myelom (MM je zhoubné onemocnění způsobené maligní transformací B-buňky, její klonální proliferací a akumulací vzniklé populace myelomových buněk v kostní dřeni. Tyto buňky se vyznačují výraznou genetickou nestabilitou. Výskyt chromozomových změn v myelomových buňkách je důležitým faktorem při stanovení prognózy a dalšího léčebného postupu. V naší studii jsme se zaměřili na čtyři nejvýznamnější chromozomové aberace studované v maligních plazmatických buňkách MM: deleci 13q14 (RB1 gen), translokaci IgH - t(4;14), deleci 17p13 (gen TP53) a amplifikace 1q21 (gen CKS1). Cílem studie bylo zjistit, jestli tyto vybrané chromozomové aberace působí jako negativní prognostické faktory také u pacientů léčených Velcadem (bortezomib) nebo thalidomidem. Do naší studie byla zahrnuta skupina 42 pacientů s MM s těmito klinickými parametry: Průměrný věk pacientů byl 63,7 let (SD=9,4), ve skupině bylo 57 % mužů (24/42). 12 % pacientů (5/42) se nacházelo v klinickém stádiu IA, 26 % (11/42) ve stádiu IIA, 60 % (25/42) ve stádiu IIIA a 1 pacient byl ve stádiu IIIB. 69 % pacientů (29/42) bylo v prvním relapsu, 24 % (10/42) ve druhém a zbývajících 7 % pacientů (3/42) bylo ve třetím relapsu. 85 % pacientů (36/42) dostalo nejméně čtyři cykly terapie. 64 % pacientů (27/42) dosáhlo během doby sledování nejméně částečné léčebné odpovědi (PR). Průměrná doba sledování byla 11.0 měsíců (SD = 5.3 měs). S narůstající dobou sledování jsou průběžně vyhodnocována další data pacientů. K identifikaci plazmatických buněk v kostní dřeni používáme metodu detekce cytoplazmatických imunoglobulinů v kombinaci s technikou FISH (cIg-FISH). Výsledky cytogenetických analýz: Delece RB byla nalezena u 57 % (21/37) úspěšně vyšetřených pacientů, delece p53 u 53 % pacientů (17/32). Translokace t(4;14) byla v buňkách 61 % pacientů (22/36) a amplifikace 1q21 byla nalezena u 65 % pacientů (22/34). Pro vyhodnocení vlivu sledovaných aberací na prognózu pacientů jsme sledovali následující parametry: Celková léčebná odpověď (ORR, procento pacientů, kteří dosáhli nejméně parciální odpovědi - PR), celkové přežití (OS), čas do progrese (TTP), doba přežití bez progrese (PFS) a trvání léčebné odpovědi (DOR). Statistické porovnání parametrů léčebných odpovědí neukázalo pro žádnou ze sledovaných abnormalit signifikantní rozdíl mezi pacienty s aberací a bez aberace. Závěr: V naší skupině pacientů se žádná ze sledovaných aberací nejeví jako negativní nebo pozitivní prognostický faktor. Je možné, že nové léky Velcade a thalidomid kompenzují vliv negativních prognostických faktorů u relabujících pacientů s MM. Tyto výsledky je nutné ověřit na větším počtu pacientů a po delší době sledování. |
| Související projekty: |