Vliv úkrytových parazitů, štěnic druhu cimex pipistrelli (Heteroptera) na netopýry
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2008 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | K nejvýznamnějším úkrytovým ektoparazitům netopýrů nepochybně patří zástupci čeledi Cimicidae. Tito obligátní ektoparazité recentně téměř výhradně asociovaní s ptáky a netopýry na svém hostiteli tráví pouze dobu krmení. Jsou tedy vhodným modelem pro výzkum parazitačního tlaku jako jedné z možných příčin střídavého využívání úkrytů netopýry. Předchozí studie ukázaly, že netopýři mohou specifické úkryty v budkách opouštět na období péče o mláďata. Cílem této studie bylo provést experimenty umělé parazitace v laboratorních podmínkách a následně prokázat zda opouštění úkrytů může být výsledkem antiparazitačního chování. Byly sledovány tři typy úkrytů kolonií samic druhů Myotis myotis, Pipistrellus pygmaeus a M. daubentonii. Všechny úkryty byly mikroklimaticky a prostorově velmi odlišné. Rozdíly v úrovních autogroomingu a v počtech přesunů v uměle parazitovaných budkách se významně lišily od kontrol bez ektoparazita. Důvodem pro opuštění úkrytu nebyla přítomnost parazita, ale jeho snaha o sání. Napadení netopýři se nejprve snažili štěnicím uniknout přesunem uvnitř úkrytu, teprve při neúspěchu, resp. při větších densitách parazita úkryt opouštěli. Při vysokých abundancích úkrytových parazitů netopýři opuštěním parazitového úkrytu či přesunem uvnitř něho předcházejí značným ztrátám krve a současně výzmamně omezují abundanci parazita v úkrytu. Výzkum byl podpořen výzkumným záměrem PřF MU č. MSM0021622416 a granty č. 206/07/P098, 206/06/0954. |
| Související projekty: |