První zkušenosti s tříděním plazmatických buněk na mikroskopická skla
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2008 |
Druh | Konferenční abstrakty |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Úvod: Monoklonální gamapatie, zvláště ve svých počátečních stádiích, jsou charakteristické nízkým zastoupením patologické populace. Nízká čistota jde ruku v ruce s nízkým absolutním počtem buněk, které lze získat z odběru kostní dřeně. Výzkum monoklonálních gamapatií je tak nemyslitelný bez separačních postupů. Daní za čistotu vytříděné populace jsou vyšší ztráty. Jednou z možností, jak snížit požadavky na množství buněk, je využít jejich třídění přímo na mikroskopické sklo pro cytogenetické vyšetření metodami FISH. Tento postup je doporučován i Evropskou myelomovou sítí (EMN). Uvádíme naše první zkušenosti s metodou. Materiál a metody: Pro třídění buněk byla využita mononukleární frakce získaná gradientovou centrifugací z heparinizované kostní dřeně pacientů s monoklonálními gamapatiemi, odebrané do Iscova média. Před tříděním byly buňky označeny protilátkou proti CD138. Parametry buněčného sorteru byly nastaveny speciálně pro třídění na mikroskopické sklo a třídění probíhalo jednak na suché sklo, jednak na něj byly před tříděním aplikovány různé roztoky. Byl sledován jejich vliv na výsledný tvar buněk a jejich čitelnost po obarvení jader a aplikaci fluorescenčních sond. Výsledky: Byly odladěny parametry nastavení sortru pro třídění buněk přímo na mikroskopické sklo. Ukázalo se, že pro použití buněk pro FISH je rozhodující roztok, do kterého budou buňky tříděny, jeho množství a forma aplikace. Integritu a tvar buněk příznivě ovlivňuje např. telecí fetální sérum - ve větší vrstvě ale zhoršuje čitelnost, nebo fixativ, který ale rychle vysychá, což je problém při déletrvajícím třídění. Závěr: Bylo ověřeno, že buňky vytříděné přímo na mikroskopické sklo lze použít pro vyšetření pomocí FISH. Zavedení této metodiky vidíme jako významný krok k výzkumu jedinců s MGUS, kde bývá zastoupení patologické populace často tak nízké, že i při zpracování relativně velkého objemu kostní dřeně lze získat řádově jen desítky tisíc buněk. |
Související projekty: |