Self-organizing Collaborative Environments
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2010 |
| Druh | Účelové publikace |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Cílem této práce je studium ad-hoc prostředí pro spolupráci. V této práci chceme ukázat výhody, které přináší využití principů samoorganizace v těchto prostředích. V dizertační práci ukážeme, že manuální orchestrace prostředí pro spolupráci je nejen extrémně obtížná, ale navíc také neřeší otázky spolehlivosti a pružnosti ve smyslu zotavení po výpadcích komponent samotného prostředí pro spolupráci nebo částí síťové infrastruktury nad kterou jsou tato prostředí vybudována. Proto se v této práci zabýváme zejména možnostmi automatické orchestrace komponent prostředí pro spolupráci. Jelikož uvažujeme prostředí pro spolupráci postavená na přenosech nekomprimovaných multimediálních streamů nebo streamů s nízkými kompresními poměry, zabýváme se i otázkami automatické konfigurace a orchestrace síťových infrastruktur pro specifické potřeby zmiňovaných prostředí pro spolupráci. V tomto kontextu se zaměřujeme na pokročilé síťové infrastruktury poskytující tzv. lambda-služby. Na základě studia těchto prostředí pro spolupráci navrhujeme teoretický framework, který si klade za cíl řešit výše zmíněné problémy. Nízkolatenční přenosy a distribuce multimediálních streamů jsou součástí mnoha aplikací zaměřených na přenosy dat v sítích. Jakmile se požadavky jednotlivých přenosů přiblíží kapacitám jednotlivých síťových spojů, obvyklý předpoklad, že je vždy možné sítí přenést další stream, přestává být platný. V takovém případě je nutné uvažovat explicitní plánování přenosů streamů nad jednotlivými síťovými spoji. Na základě našich předchozích zkušeností s budováním a ovládáním rozsáhlých interaktivních prostředí pro spolupráci v této práci navrhujeme automatizované plánování přenosů multimediálních streamů v prostředích, kde jsou nároky jednotlivých streamů na šířku pásma srovnatelné s kapacitami síťových spojů. Abychom se vypořádali s tímto problémem, využili jsme s úspěchem metod programování s omezujícími podmínkami. V této práci nejprve uvádíme algebraický popis problému plánování přenosu multimediálních streamů a ukážeme jeho složitost. Abychom mohli formulovat tento model, vytvořili jsme novou variantu link-based modelu tradičního traffic placement problému. V této dizertační práci se dále zabýváme analýzou a vyhodnocením vlastností a efektivity solveru implementovaného pro potřeby řešení problému plánování multimediálních streamů. V této práci se dále zabýváme otázkami automatické konfigurace a ovládání dynamických síťových infrastruktur pro potřeby budování a orchestrace zmiňovaných prostředí pro spolupráci. Tento problém řešíme pomocí využití pokročilých síťových síťových infrastruktur označovaných jako Dynamic Circuit Networks (DCN). Možnosti zmiňovaného frameworku jsme rozšířili o automatickou konfiguraci a ovládání síťových infrastruktur DCN založené na již naplánovaných přenosech multimediálních streamů. V rámci této práce jsme vytvořili experimentální implementaci middleware CoUniverse na které jsme ověřili výše popsané koncepty. V kontextu představované implementace midleware CoUniverse je nutné vyzdvihnout, že jsme CoUniverse již mnohokrát využili pro potřeby orchestrace nejrůznějších skutečně nasazených a používaných aplikací a prostředí pro spolupráci. Závěrem této práce popisujeme zmiňované aplikace a prostředí pro spolupráci pro jejichž orchestraci lze s výhodou využít vlastnosti midleware CoUniverse a řadu akcí, během kterých jsme tyto vlastnosti demonstrovali. |
| Související projekty: |