Vliv blokády angiotensionového receptoru na rychlost aortální pulsové vlny u hypertoniků s metabolickým syndromem
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2010 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Nemocní s hypertenzí (HT) a metabolickým syndromem (MS) představují rizikovou skupinu s výskytem subklinického orgánového poškození. Vyšší rychlost aortální pulsové vlny (PWV) je jedním z ukazatelů odrážející subklinické tepenné poškození. Léčba sartany vede nejen ke snížení krevního tlaku (TK), ale může vést k regresi subklinického postižení. Dlouhodobě působící sartany (telmisartan) mohou být účinnější než sartany se středně dlouhým účinkem (losartan) a srovnání vlivu léčby hypertenze losartanem a telmisartanem na rychlost aortální pulsové vlny bylo cílem práce. Metodika: Vyšetřili jsme 32 nemocných s HT a MS, 15 nemocných bylo léčeno losartanem v dávce 50 mg (skupina A) a 17 nemocných bylo léčeno telmisartanem v dávce 80 mg (skupina B) po dobu 1 roku. Na začátku a konci sledování bylo provedeno vyšetření PWV metodou Complior, 24 hodinová monitorace TK, biochemické a echokardiografické vyšetření systolické a diastolické funkce. Výsledky: Léčba sartany vedla k poklesu TK v obou skupinách denní TKs/TKd u skupiny A se snížil o 11,5/9,0 mmHg , skupiny B o 13,8/8,1 mmHg, respektive noční TK o 5,7/5,1 oproti 7,4/3,89 mmHg Ve skupině A i B se snížila aortální PWV o 1,94 m/s (skupina A,p<0,001) resp. o 0,46 m/s (skupina B, p<0,001). Závěr: Neprokázali jsme účinnější vliv dlouhodobě působícího sartanu (telmisartanu) oproti sartanu se středně dlouhým účinkem (losartanem) na snížení rychlosti aortální pulsové vlny po 1 roce léčby. |
| Související projekty: |