Familiální výskyt balancované a nebalancované formy translokace t(1;12) v rodině se dvěma postižnými dětmi
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2011 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | V našem sdělení prezentujeme rodinný výskyt translokace t(1;12) segregující se ve své balancované i nebalancované formě ve dvou generacích. Jedná se o rodinu dvou fenotypově zdravých dospělých sester, z nichž jedna je nositelkou balancované translokace t(1;12)(p36;q24) (Matka 1) a druhá je nositelka nebalancované formy této translokace dup(1)(p36)del(12)(q24) (Matka 2). Matka 1 s balancovanou formou translokace má dceru postiženou psychomotorickou retardací s diskrétní stigmatizací asociovanou s nebalancovanou translokací: del(1)(p36)dup(12)(q24) (Pacient 1). Matka 2 má postiženého syna s mírnou mentální retardací a opožděným vývojem, který po ní zdědil stejný typ nebalancované translokace: dup(1)(p36)del(12)(q24) (Pacient 2). Předpokládáme, že kauzální příčinou postižení Pacienta 1 je zjištěná mikrodelece na chromozomu 1p36. Mikrodeleční syndrom 1p36 je nejčastější terminální deleční syndrom s prevalencí 1:5000. Přidružená duplikace na chromozomu 12q24 nemá pravděpodobně žádný vliv na utváření patologického fenotypu vzhledem k její malé velikosti (95kb) a lokalizaci v místě častého výskytu polymorfizmu. Postižení u Pacienta 2 by mohlo být způsobeno reciprokou duplikací v téže oblasti 1p36, která se ale vyskytuje i u fenotypově normální matky. V dostupných databázích (Decipher, Ecaruca) jsou popsány 4 případy mentálního postižení a opožděného vývoje způsobené duplikací v oblasti 1p36 (z toho 1 případ je zděděná duplikace 1p36 po normálním rodiči, 1 duplikace vznikla de novo, a u zbylých 2 pacientů data nejsou dostupná). V současné době není k dispozici dostatek informací k rozhodnutí, zda duplikace na 1p36 může způsobit tento patologický fenotyp, nebo zda se v tomto případě jedná o jinou etiologickou příčinu. Pro definitivní upřesnění nálezů a stanovení velikosti změny na chromozomu 1p36 (1,88Mb) a na chromozomu 12q24 (95kb) jsme využili techniku array-CGH a vysoce hustotní oligonukleotidové DNA čipy 1x244K (Agilent Technologies). Vzhledem k poměrně malé velikosti změny na 12q24 se až kombinací všech dostupných molekulárně-cytogenetických metod (v neposlední řadě pomocí array-CGH 1x244K) podařilo s jistotou určit obě pravděpodobná místa zlomu a vysvětlit doposud rozporná vyšetření MLPA, FISH a array-CGH 4x44K. |
| Související projekty: |