| Popis |
Cíl: Cílem naší studie bylo prokázat statisticky významnou korelaci hodnot při opakovaném měření a statisticky významné rozdíly v opakovatelnosti (TRV) podle metody Bland-Altmana u různých metod testování zrakové ostrosti. Metodika: K dispozici jsme měli celkem 468 platných hodnot zrakové ostrosti. Celořádkovou metodou na optotypové tabuli Snellen byla naměřena průměrná hodnota zrakové ostrosti při prvním měření -0,043 logMAR (min. 1, max. -0,30, SD 0,25), při druhém měření -0,045 logMAR (min. 1, max. -0,30, SD 0,23). Prahovou interpolační metodou na optotypové tabuli Snellen byla naměřena zraková ostrost při prvním měření -0,018 logMAR (min. 0,98, max. -0,30, SD 0,29), při druhém měření -0,024 logMAR (min. 1, max. -0,80, SD 0,29). Prahovou interpolační metodou na optotypové tabuli ETDRS byla zraková ostrost při prvním měření -0,0612 logMAR (min. 0,72, max. -0,30, SD 0,21), při druhém měření -0,0610 log MAR (min. 0,8, max. -0,28, SD 0,21). Výsledky: Bylo prokázáno, že hodnoty zrakové ostrosti získané všemi třemi metodami se při opakovaném měření od sebe významně statisticky neliší (Wilcoxonův párový test, celořádková metodika Snellen p = 0,74, interpolační metodika Snelllen p = 0,33 a interpolační metodika ETDRS p = 0,95) a na statisticky významné hladině spolu korelují (Spearmanův korelační koeficient, celořádková metodika Snellen r = 0,91, p < 0,0001, interpolační metodika Snellen r = 0,89, p < 0,0001 a interpolační metodika ETDRS r = 0,89, p < 0,0001). TRV vyjádřená dle metody Bland-Altmana tzv. limitem shody (CI) na hladině 95% u opakovaných párových měření byla u metody celořádkové na optotypu Snellen +/-0,11 (tj. 5 znaků), u metody prahové interpolační na optotypu Snellen +/-0,20 (tj. 10 znaků) a u metody prahové interpolační na optotypu ETDRS +/-0,08 (tj. 4 znaky). Závěr: Z našich měření vyplývá, že není klinicky přínosné převádět hodnoty zrakové ostrosti naměřené na optotypu Snellen do logMAR a zohledňovat (interpolovat) jednotlivé znaky u této metody.
|