Nádorový supresor p53 je důležitým regulátorem buněčné odpovědi na poškození DNA a je aktivován cytotoxickou chemoterapií a radioterapií používanou v léčbě nádorových onemocnění. V maligních nádorech však obvykle bývají dráhy zodpovědné za aktivaci p53 narušeny a to umožňuje nádorovým buňkám přežít i za podmínek, kdy je jejich DNA léčbou značně poškozena. Nalezením cest vedoucích k aktivaci p53 by mohlo být dosaženo lepší odpovědi nádorových buněk na klasickou chemoterapii a radioterapii. Bylo zjištěno, že protein p53 může být aktivován i negenotoxickými stimuly, např. inhibicí transkripce po působení syntetických inhibitorů cyklin-dependentních kináz (CDK) a některé práce naznačují, že při současném působení inhibitorů CDK a poškození DNA může v nádorových buňkách dojít k tzv. superaktivaci p53. Cílem projektu je ověřit tyto výsledky v kontextu různých forem poškození DNA a nalezení nejúčinnějších kombinací vhodných pro případné klinické testování. Mimoto se pokusíme o vysvětlení mechanismu, který za synergickým zvýšením aktivity p53 stojí.

Publikace