Klávesnice je jedním z kritických míst běžné interakce člověka s počítačem z hlediska rizik vzniku postižení RSI. Každý, kdo při práci s počítačem pociťuje bolest v prstech, zápěstí, pažích, loktech nebo ramenou, je potenciální obětí takto vyvolaných problémů. V počátečních fázích jsou tyto bolesti obvykle pociťovány spíš jen jako nepohodlí než jako zdravotní postižení, a většinou proto bývají podceňovány a ignorovány.
Postižení RSI je známo i u jisté části písařek používajících psací stroje s klasickou mechanickou klávesnicí. Přesto se tyto potíže vyskytují mnohem častěji u uživatelů elektronických klávesnic a zejména pak u uživatelů či operátorů počítačů. Obecně se soudí, že tato disproporce není náhodná a že elektronické klávesnice a prostředí, ve kterých jsou používány, podstatně zvyšují riziko vzniku zdravotních postižení. Elektronické klávesnice mají klávesy reagující již na velmi jemný tlak prstů a mají větší počet kláves rozmístěných po větší ploše, než je tomu u klávesnice klasického psacího stroje. Jejich použití ve spojení s prací s počítačem odstraňuje jinak běžné prodlevy běžné při psaní na psacím stroji - výměnu papíru, odstraňování překlepů pomocí korekčních vodiček, čekání na posun válce při přechodech na nový řádek. Výsledný změněný rytmus práce má podstatný vliv na dva faktory, které jsou spojeny s RSI: opakování a statické zatížení.
Na mechanickém psacím stroji spočívají prsty písařek v klidové poloze na klávesnici. Elektronické klávesnice však mají často velmi malý odpor kláves a standardní rozložení prstů písařky je možné realizovat jen tehdy, spočinou-li prsty ve zpevněné poloze napětím svých vlastních svalů nebo zpevněním zápěstí a nadlehčením vlastní ruky, aby se tak zabránilo skutečně volnému spočinutí plné váhy prstů na klávesnici. Výsledkem je větší zatížení šlach v prstech.
Větší síla, kterou písařky na mechanických psacích strojích musí vynakládat při úderu prstu na klávesu, aby překonaly odpor mechanických pružin, vede k tomu, že jejich svaly a šlachy v prstech jsou mnohem lépe vytrénované a silnější ve srovnání s uživateli elektronických klávesnic, které vyžadují mnohem menší sílu pro to, aby klávesy reagovaly. Slabší svaly a šlachy jsou však méně odolné možným poškozením způsobeným prací s klávesnicí.
V mechanických psacích strojích je reakce dopadu klávesy do spodní polohy tlumena pružností mechanických převodů, které jsou s ní spojeny. Elektronické klávesnice často způsobují náraz prstu do podložky při plném stlačení klávesy. Tím dochází k velkému zatížení kloubních spojení v prstech. Přispívá k tomu i to, že mnoho písařek původně zvyklých na mechanický psací stroj má automaticky snahu vyvinout při úderu do klávesy větší sílu, než je nezbytně nutné, aby měly jistotu, že skutečně dojde k funkčnímu stisku klávesy. Silový moment, který tak působí, vyvolává v prstech a zápěstí pravidelně se opakující průchod miniaturních rázových vln po každém takovém úhozu.
Často se doporučují klávesnice, které zajišťují, že jejich uživatelé mají zpětnou informaci o tom, že došlo k plně funkčnímu stlačení klávesy, např. prostřednictvím mechanického zvuku (cvaknutí) při zaznamenání impulsu z klávesy nebo mechanické konstrukce kláves takové, že tlak klávesy povolí v okamžiku jejího dostatečného stlačení. Při práci v místnostech s více pracovníky však mohou být cvakající klávesnice výrazným rušivým prvkem a dobrou mechanickou konstrukci s měnícím se odporem kláves je tak možné výrazně upřednostňovat.
Standardní klávesnice navržená před více než 100 lety pro mechanické psací stroje (podle sledu kláves z pravé části první řady písmen se často označuje jako QWERTZ nebo v anglické variantě QWERTY) byla úmyslně navržena tak, že znemožňuje příliš vysokou rychlost psaní. Konstrukce psacího stroje by totiž vedla k častému výskytu mechanických kolizí typů dopadajících na papír. Samo rozložení kláves na této klávesnici vede k nerovnoměrnému zatížení různých prstů a částí ruky. Tyto nerovnoměrnosti mohou být dále zvýrazněny použitím funkčních kláves, numerických pomocných klávesnic a dalšími prvky používanými na elektronických klávesnicích připojených k počítačům. Výsledkem je vyšší míra působení opakovaných pohybů i dalšího namáhání na některé části prstů a ruky. Na americkém trhu jsou dnes k dostání speciální klávesnice navržené tak, aby rozložení zátěže bylo rovnoměrné (např. změnou kladu kláves), v Evropě a zejména u nás však zatím prakticky neexistují.
V předchozích částech tohoto seriálu jsme se již zmínili o maximu cca 10.000 úderů za hodinu (to odpovídá napsání méně než pěti normalizovaných stran textu), o kterém panuje mezi odborníky na RSI názor, že jeho překročení silně zvyšuje pravděpodobnost výskytu příznaků tohoto postižení. Je důležité zachovávat pravidelné přestávky v práci, zcela jistě kdykoli začínáme pociťovat svalovou únavu, a v zájmu prevence je dobré si zvyknout na povinnou 15 minutovou přestávku během každé hodiny práce.
Stres a zvýšené napětí při práci nemá sice bezprostřední původ ve vlastnostech klávesnice jako takových, avšak trvalé duševní napětí při práci může být způsobováno faktory, které s prací na klávesnici nepřímo souvisejí - tempem práce, honěním termínů a zejména automatickým monitorováním výkonnosti písařky počtem úhozů, překlepů, oprav chyb atd. Je známo, že biochemické pochody v těle podrobeném trvalému stresu způsobují změny v činnosti štítné žlázy, důsledkem čehož může být větší hromadění tekutin v tělesných tkáních. Výsledný mírný otok zvětšuje nebezpečí vzniku některých typů postižení RSI, zejména pak syndromu karpálního tunelu. Tyto biochemické změny mohou být rovněž způsobeny některými vlastnostmi moderních elektronicky zařízených kanceláří. Není-li prostor kolem monitorů a jiných zařízení dostatečně odvětráván, dochází k výskytu výrazného přebytku pozitivních iontů, které jsou generovány elektronickými přístroji. Takovým vysokým poměrům výskytů pozitivních k negativním iontům se obvykle rovněž dávají za vinu změny na štítné žláze s výše popsanými důsledky.
Z hlediska možných zdravotních komplikací vyvolaných prací s klávesnicí je vhodné dodržovat následující zásady, z nichž většina se vztahuje k problémům, které jsme si právě uvedli: