\"/
\"/ \"/    

Jak nejít s davem (při výběru operačního systému)

Zdeněk Salvet, ÚVT MU
Ročník X - číslo 1, říjen 1999
Citace: Z. Salvet. Jak nejít s davem (při výběru operačního systému). Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 1999, roč. X, č. 1, s. 13-14.
Tematické zařazení: Operační systémy
 předchozí článek | následující článek 

Každý, kdo se zajímá o výpočetní techniku, se už určitě někdy setkal s velmi populárním volně šiřitelným operačním systémem Linux, případně s některou z jeho "distribucí", která z pouhého jádra operačního systému dělá prakticky použitelný produkt, např. RedHat, Debian, Slackware a dalšími. Díky tomu, že pozornost většiny počítačových periodik směřuje k produktům, které mají nejvíce uživatelů, a také díky vytrvalé propagandě některých příznivců Linuxu, která si často nezadá s praktikami jistého nepříliš oblíbeného komerčního výrobce operačních systémů a dalšího softwaru, by se mohlo zdát, že v oblasti freeware neexistují žádné jiné srovnatelné (či dokonce lepší) možnosti, jak svůj počítač vybavit základním programovým vybavením - operačním systémem. Opak je však pravdou: nabízí se široká paleta nejrůznějších systémů. Několik užitečných tipů bych chtěl přinést právě v tomto článku.

Asi největším konkurentem Linuxu je rodina systémů navazujích na BSD větev UNIX-u, která byla vyvíjena na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Tato rodina zahrnuje dnes tři volně šiřitelné systémy: NetBSD, FreeBSD a OpenBSD.

NetBSD si klade za cíl, kromě samozřejmého požadavku na poskytnutí dobře navrženého, stabilního a rychlého operačního systému, zejména:

Vývojáři NetBSD jsou obecně také více konzervativní než u ostatních *BSD. Požadavek dobré přenositelnosti a maximálního sdílení kódu si vynucuje tvorbu vhodné architektury i tam, kde jiným stačí "rychlý hack".

FreeBSD se od NetBSD liší zejména:

OpenBSD klade větší důraz na integraci kryptografického softwaru (hlavní server je v Kanadě, kde jsou podstatně menší omezení pro export kryptografického softwaru, pokud spadá do kategorie "public domain", než v USA).

Pokud potřebujete operační systém jen pro svou osobní potřebu, můžete zdarma získat licence dokonce na tři významné systémy, za které se normálně platí nemalé poplatky: Solaris 7 for x86, SCO Openserver a UnixWare 7.

Solaris 7 for X86 je zajímavý především výbornou implementací SMP, podporou Display PostScriptu, Intel Extended Server Memory Architecture (až 64GB paměti v PC) a nejlepší podporou JDK2. Pro použití se Solarisem je zdarma k dispozici také balík StarOffice 5.1 Personal Edition, který dokáže načítat soubory uložené v MS Office.

SCO Openserver zahrnuje kromě základního systému kompilátory jazyků C a C++, emulátor s podporou Windows 95, Windows 3.1 a DOS - SCO Merge - a Netscape FastTrack WWW server.

UnixWare 7 nabízí podobné možnosti jako SCO Openserver, navíc klientský software pro připojení k serveru Netware a SCO Vision2K - software pro integraci s MS Windows obsahující mimo jiné i server X Window pro MS Windows.

Všechny tři posledně jmenované systémy obsahují také grafické rozhraní Motif a uživatelské prostředí CDE. Jejich společnou nevýhodou je nedostupnost zdrojových textů.

Ten, kdo by rád experimentoval s architekturou založenou na mikrojádru, ale přitom chce mít zároveň použitelný OS na bázi UNIXu, také nepřijde ve světě freeware zkrátka. Lites je server běžící nad mikrojádrem Mach 3.0 nebo Mach 4, který je založen na 4.4 BSD Lite a poskytuje rozhraní binárně kompatibilní se staršími verzemi NetBSD, FreeBSD a Linuxu na platformě PC (kromě IBM PC byl přenesen i na pc532 a PA-RISC).

Podobně GNU Hurd je soubor serverů nad mikrojádrem Mach implementující služby podobné službám unixových jader, např. Linuxu. V současné době běží na počítačích kompatibilních s IBM PC a je součástí GNU systému, což je kompletní operační systém licencovaný GPL (Debian GNU/Hurd).

Poněkud odlišný je další systém s mikrojádrem - VSTa. VSTa je inspirován komerčními systémy QNX (mikrokernelová architektura) a Plan-9 (pohled na všechny zdroje přes souborový systém), a ačkoli se v mnoha rysech podobá UNIXu, v mnohém se naopak liší; například signály jsou místo čísel reprezentovány řetězci. Pro VSTa byly upraveny různé běžné utility, GCC a související nástroje, editor atd. Jako grafický subsystém lze použít velmi jednoduchý okenní systém MRG, základní síťové služby (telnet, ftp) jsou zajišťovány přenesenou verzí KA9Q.

Ještě o něco více vzdálený běžným operačním systémům je Oberon. Oberon je modulární softwarové prostředí, které zahrnuje programovací jazyk podobný Pascalu či Module, a zároveň operační systém, který může běžet buď nativně (na PC) nebo nad hostitelským systémem (Windows, MacOS, Linux). Má malé nároky na prostor - základní systém včetně kompilátoru a podpory TCP/IP se vejde na jednu disketu - většinou se ovšem používá s GUI, které je větší. Volně dostupná je většina zdrojových textů, k získání zbytku je třeba licence.

A na závěr něco pro lidi, kteří občas potřebují MS-DOS, ale neradi podporují Williama G. a spol. - podívejte se na http://www.freedos.org/...

setting
1 SMP = symetrický multiprocessing, schopnost využití více procesorů
... zpět do textu
2 JDK = Java Development Kit, balík nástrojů pro vývoj v jazyce Java
... zpět do textu
Zpět na začátek
ÚVT MU, poslední změna 14.11.2011