SOFSEM po letech
Víte, že
Jiří Hořejš a Jozef Gruska získali v roce 1996 prestižní ocenění Computer Pioneer Award od organizace IEEE Computer Society? Jiří Hořejš za přínos pro rozvoj informatiky a computer science, Jozef Gruska za rozvoj informatiky v bývalém Československu, se zásadním přínosem v oblasti teorie informatiky a mimořádné organizační činnosti.
Víte, že
mezi registrovanými sofsemisty setkání 2024 je i deset (!) účastníků prvního ročníku konference před 50 lety, v roce 1974? Jsou to abecedně Gabriela Andrejková (tehdy UPJŠ Košice), Jan Brodský (VUT Brno), René Filustek (VVS OSN Bratislava), Marian Gajdošík (VVS OSN Bratislava), Jozef Gruska (VVS OSN Bratislava), Jaroslav Pokorný (ÚVT ČVUT), Igor Prívara (VVS OSN Bratislava), Helena Puchýřová (VŠZ Brno), Branislav Rovan (UK Bratislava) a Juraj Wiedermann (VVS OSN Bratislava).
Víte, že
prvním zvaným zahraničním přednášejícím na SOFSEMu byl Dines Bjørner v roce 1981? Působil v té době na Technické univerzitě Lyngby (dnes Dánská technická univerzita) a na SOFSEMu prezentoval spolu s Karolem Fischerem přednášku na téma Specifikace a vývoj softwaru. Dines byl již tehdy světová hvězda teoretické informatiky, zabýval se především formálními metodami v softwarovém inženýrství. Na SOFSEM se často a rád vracel: v roli zvaného přednášejícího vystoupil znovu v roce 1986 (Project Graphs and Meta-Programs: Toward a Theory of Software Engineering), v roce 1997 (A Formal Software Engineering Paradigm: From Domains via Requirements to Software) a počtvrté v roce 2000 (Domain Engineering — A Software Engineering Discipline in Need of Research).
Víte, že
během dosavadní padesátileté existence měl SOFSEM tři hlavní lídry? Prvních deset let stál v čele organizačního týmu sám zakladatel Jozef Gruska. V roce 1983 předal řídicí žezlo Janu Staudkovi, který organizoval dvacet dalších ročníků a transformoval SOFSEM postupně z národní zimní školy do mezinárodní akce. Po Honzovi převzal v roce 2004 starost o SOFSEM Július Štuller, který dokončil přerod SOFSEMu do podoby standardní mezinárodní konference a zdárně ho dovedl až k letošnímu 50. výročí.
Víte, že
SOFSEM má vlastní znělku? Původně (od roku 1981) používal úvodní pasáž symfonické básně Also sprach Zarathustra německého skladatele Richarda Strausse (známou mj. z filmu 2001: Vesmírná odysea). Roku 1996 složil speciální znělku přímo pro SOFSEM skladatel Lukáš Hurník (syn skladatele Ilji Hurníka). Jako ukončovací znělka semináře se používala Beethovenova Óda na radost; roku 1987 k ní složil Jiří Demner text Óda na radost z programování a celou otextovanou znělku předvedl smíšený sofsemovský sbor pod řízením Jardy Pokorného v rámci AntiSOFSEMu (dochoval se zvukový záznam). O deset let později převedl Demnerův text do angličtiny Keith Jeffery (SOFSEM 1997).
Víte, že
dvoutýdenní formát semináře (přesněji 12 plných dnů, od pondělí až do přespříštího pátku) přetrval prvních 21 ročníků, tedy až do roku 1994? V roce 1995 byl SOFSEM zkrácen na 7 dnů, v roce 2002 na 6 dnů. Současný SOFSEM je čtyřdenní konference.
Víte, že
internacionalizace SOFSEMu byla zahájena v roce 1991, kdy byl poprvé publikován sofsemovský sborník v angličtině a SOFSEM získal zahraniční sponzory? V roce 1992 bylo v angličtině vydáno již i sofsemovské oznámení a poprvé byla většina zvaných přednášejících ze zahraničí (12 z 18). V roce 1993 byl přizván do programového výboru první zahraniční člen, kterým byl Keith G. Jeffery z RAL UK; v následujícím roce byl zřízen SOFSEM Advisory Board, do kterého bylo přizváno sedm předních zahraničních osobností z computer science. V roce 1995 byla internacionalizace završena — jednací řečí SOFSEMu se stala angličtina a sborník začal vycházet v rámci řady Springer–LNCS. Od roku 1996 byl pro každou konferenci sestavován samostatný mezinárodní programový výbor; řízení konference převzal Endowment Board (jeho prvním předsedou byl Jiří Wiedermann). Organizaci zajišťoval do roku 2004 tým vedený Honzou Staudkem.
Víte, že
nejpilnějším zvaným přednášejícím byl Jiří Hořejš? Během prvních patnácti ročníků 1974–1988 přednesl 10 cyklů zvaných přednášek. Začínal s osvětovými přednáškami z teorie programování, končil neuronovými počítači. Na paty mu šlapali Jarda Král, Honza Staudek a Jiří Wiedermann s devíti zvanými přednáškami během prvních třiceti ročníků SOFSEMu. Suverénem v kategorii krátkých přednášek byl Martin Plátek s 18 příspěvky.
Víte, že
na SOFSEM mají vazby zakladatelé úspěšné antivirové firmy AVAST? Pavel Baudiš se účastnil ročníků 1987, 1988 a 1989 (nejprve pod afiliací VÚMS, poté Zenitcentrum), Eduard Kučera ročníku 1989. V roce 1988 měl Pavel Baudiš krátký referát na téma Jsou počítačové viry opravdu hrozbou?
Víte, že
dvorní fotografkou starých SOFSEMů byla Helena Štefanová z ÚVT UJEP? Jako fotografka se účastnila konference v období 1978–1990 a díky ní máme tyto ročníky dobře obrazově zdokumentované. Helena vozila s sebou na SOFSEM vybavení pro temnou komoru, takže mohla dělat fotky přímo na místě a pořádat fotovýstavky v průběhu každého ročníku konference. V roce 1991 z ÚVT odešla a v brněnských Husovicích otevřela se svým mužem železářství Štefan (navázalo na dlouholetou předúnorovou rodinnou tradici a funguje dodnes).
Víte, že
každý ročník konference měl svou vlastní (jinou) barvu? Princip barevné rozlišování ročníků převzal SOFSEM z praxe své zakládající organizace VVS OSN Bratislava, a prvních zhruba pět ročníků respektovaly barvy semináře barvy této organizace. Poté začali organizátoři SOFSEMu volit barvy samostatně tak, aby se sousední ročníky výrazně odlišovaly (dlouhodobý hlubší plán v tom zřejmě ale nebyl). V barvách daného ročníku se tiskla oznámení, korespondence, jmenovky i obálky sborníku. Tato tradice barevného odlišování vydržela 22 let, až do roku 1995.
Víte, že
během prvních třiceti ročníků 1974–2003 bylo na SOFSEMu předneseno 403 zvaných přednášek, 606 krátkých referátů a 23 panelových diskusí? Podílelo se na nich 1 959 autorů ze 39 zemí. Příspěvky publikované ve sbornících dosáhly úctyhodného rozsahu 12 769 stran. V roce 1987 zaznamenal „klasický“ SOFSEM nejvyšší převis nabídky nad poptávkou v kategorii krátkých referátů: z 95 nabídek vybral programových výbor k prezentaci 24 příspěvků.