Kompasová orientace antarktických litorálních korýšů je mimořádně citlivá k působení slabých RF polí
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2015 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Téměř každé elektrické zařízení kolem sebe generuje různě silná elektromagnetická pole. Mohou magnetická pole tisíckrát slabší než je magnetické pole Země (přibližně 50µT), nějak ovlivnit magnetosenzitivní kompasové schopnosti zvířat? Závěry o narušené schopnosti orientovat se podle magnetického pole Země po aplikaci slabých radiofrekvenčních polí plynou zejména ze studií na tažných ptácích. V oblasti výzkumu smyslové fyziologie je tato otázka jednou z nejdiskutovanějších, protože souvisí i s řešením samotného mechanismu magnetorecepce. Nás zajímalo, zda je fenomén narušení magnetického kompasu radiofrekvenčním polem (RF) rozšířený i u mořských bezobratlých. Testovali jsme zástupce antarktického krillu Gondogeneia antarctica, asi 1cm dlouhého blešivce žijícího v příbřežních oblastech Antarktidy, kontinentu téměř nepoznamenaném lidskou činností. Na české vědecké stanici na ostrově Jamese Rosse jsme v laboratorních podmínkách testovali směr únikové reakce v kruhové aréně. Ověřili jsme, že tato zvířata vykazují stejně jako jiní litorální korýši spontánní orientaci přibližně v ose moře-souš (tzv. Y-ose) a že k této orientaci využívají směr magnetického pole Země. Po aplikaci slabého radiofrekvenčního pole byla zvířata dezorientovaná. Ztráta orientace byla patrná nejen při RF odpovídající Larmorově rezonanční frekvenci (969kHz pro ostrov Jamese Rosse), ale také v poli desetinásobné frekvence (10MHz). Spontánní orientace byla navíc narušena jak v polích intenzity 20nT (ve shodě s hypotézou), tak i v polích o intenzitě pouhých 2nT, což představuje doposud nejvyšší zaznamenanou citlivost kompasového smyslu zvířat k rušení RF polem. Naše předběžné výsledky rozšiřují současné nálezy mimořádné citlivosti magnetorecepce zvířat na slabá elektromagnetická pole. Poděkování: Autoři by rádi poděkovali infrastruktuře České vědecké stanice Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse, jejíž provoz je podpořen z projektu MŠMT. |
| Související projekty: |