Vliv technologických nástrojů na ústavnost krizových opatření omezujících svobodu pohybu
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2022 |
Druh | Výzkumná zpráva |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Přiložené soubory | |
Popis | Prvním cílem této výzkumné zprávy bylo zmapovat trendy ve využívání technologických nástrojů v?návaznosti na řešení krize způsobené šířením koronaviru SARS-CoV-2 v?rámci stálých členů G20 v?období od 1. ledna 2020 do 30. června 2021. Vědomi si limitů tohoto přístupu jsme následně provedli také dodatečnou rešerši bez geografického omezení pro?období od 1. července 2021 do 31. srpna 2022. Využívané technologické nástroje byly následně rozděleny do skupin na základě účelů, ke kterým byly využity. Druhým cílem této výzkumné zprávy bylo vytvoření vodítek, která pro jednotlivé skupiny technologických nástrojů usnadní vyhodnocení proporcionality jejich nasazení. Test proporcionality je sice možné provést až v?konkrétním kontextu nasazení příslušné technologie za určitým účelem. Námi zpracovaná vodítka však umožní strukturovat hodnocení proporcionality s?přihlédnutím k?fázi krize a identifikují lidskoprávně relevantní parametry v?rámci jednotlivých skupin technologických řešení. Hlavním poznatkem z?přehledové analýzy je možnost rozdělit technologické nástroje na?pět základních typů (dva z?nich s?různými variantami) sledujících konkrétní cíle v?podobě: 1. Trasování kontaktů s?variantami využívajícími (i) protokol Bluetooth, (ii)?zaznamenávání pohybu pomocí GNSS, (iii) zaznamenávání pohybu s využitím provozních a lokalizačních údajů, a (iv) jiný sběr a následné předávání informací orgánům veřejné správy; 2. Statusové certifikáty; 3. Bezkontaktní služby; 4. Informování a edukace veřejnosti; 5. Dohled a vynucování omezujících opatření s?variantami využívajícími (i)?neanonymizované provozní a lokalizační údaje, (ii) anonymizované provozní a?lokalizační údaje, (iii) mobilní aplikace, (iv) jiné prostředky dohledu (např.?náramky), (v) bezpilotní prostředky, a (vi) kamerové systémy. V?rámci těchto typů jsme pak identifikovali technologie, které nejsou za žádných okolností vhodné k?nasazení z?důvodu jejich zásahu do jádra práva na ochranu soukromí a osobních údajů (např. trasování s využitím provozních a lokalizačních údajů, využívání automatického rozpoznávání obličejů kamerami umístěnými na bezpilotních prostředcích). |
Související projekty: |