Genetická determinace délky vegetativní fáze u modelové rostliny Arabidopsis thaliana.
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2005 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Biologické listy |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Genetika a molekulární biologie |
Klíčová slova | Arabidopsis; late-flowering; vegatative phase |
Popis | Rostliny procházejí v životním cyklu několika odlišnými fázemi růstu a vývoje, jako je klíčení, vegetativní růst, kvetení, oplození, vývoj embrya a zrání semen. Kvetení může být rozděleno do dalších postupných procesů: genetickou determinaci kvetení, vyvolání kvetení, organogenezi a vývoj květu. V těchto procesech je nejdůležitější fází determinace kvetení. V jejím průběhu sice ještě nedochází k viditelným změnám, ale mnoho se jich uskutečňuje na úrovni fyziologické, biochemické a genetické. Tyto změny jsou nezbytné pro správné načasování přechodu z fáze vegetativní do generativní fáze vývoje. Tento přechod je podmíněn jak geneticky, tak i faktory vnějšího prostředí. Jeho načasování, může být experimentálně ovlivněno. Bylo zjištěno, že rostliny reagují např. na délku dne (fotoperiodu), jiné potřebují k vykvetení nízkou teplotu (vernalizaci). S cílem poznání uvedených jevů bylo uskutečněno mnoho pokusů u Arabidopsis thaliana (Koornneef et al. 1998) nebo se zástupci rodu Pisum (Weller et al. 1997). Byly získány nové fenotypy rostlin, které umožnily charakterizovat pět hlavních regulačních drah indukce kvetení: dráha fotoperiodická, giberelinová (Wilson et al. 1992; Blazquez et al. 1998), autonomní, vernalizační (Koorneef et al. 1998) a metylační (Lízal a Relichová 2001). Postupně byly identifikovány geny, které mejí klíčovou úlohu při indukci kvetení prostřednictvím uvedených drah. Tento článek se pokouší o přehledný výčet doposud známých genů, které jsou součástí těchto regulačních drah, včetně popisu jejich velmi bohatých vzájemných interakcí, které ve svém konečném důsledku vedou k úspěšnému vykvetení rostliny v různých podmínkách. |
Související projekty: |