Desenzitizace srdečních sigma receptorů na modelu izolovaného srdce potkana
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2009 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Vazba ligandů na srdeční sigma receptory je často doprovázena závažnými, život ohrožujícími arytmiemi, jejichž mechanismus nebyl doposud plně objasněn. Sledovali jsme vliv sigma ligandu haloperidolu na 3-D elektrogram na izolovaném srdci laboratorního potkana, s důrazem na změny srdeční frekvence, délku QT intervalu a výskyt arytmií. Do studie bylo zařazeno 19 samců laboratorního potkana Wistar. Zvířata byla rozdělena do dvou skupin – akutní (A, 11 zvířat, 260g) a chronická (CH, 10 zvířat, 231g). Zvířatům ze skupiny A nebyla podána žádná substance dříve, než byly sledovány účinky haloperidolu přímo na modelu izolovaného srdce. Osmi zvířatům ze skupiny CH byl po dobu tří týdnů i.p. aplikován haloperidol a dvěma vehikulum v dávce 2 mg/kg tělesné hmotnosti. 24 hodin po poslední injekci bylo izolováno srdce a sledovány účinky haloperidolu jako u skupiny A. Srdce byla vyjmuta v hluboké éterové anestesii a následně perfundována podle Langendorffa Krebs-Henseleitovým roztokem (CaCl2 1.2 mM) za konstantního tlaku (85mmHg) a teploty 37 C. Experiment byl rozdělen na čtyři 30-ti minutové fáze: kontrola, 10nM haloperidol, washout, 10nM haloperidol. V průběhu celého experimentu byl bezdotykovou metodou snímán 3-D elektrogram. Naměřené parametry byly vyjádřeny v procentech oproti kontrole. Výskyt arytmií byl klasifikován dle Lambeth Conventions. Ve skupině A nevykazovala srdeční frekvence žádné významné změny. Ve skupině CH jevila signifikantní tendenci k poklesu v průběhu celého experimentu (párový t – test, p<0.001). Během obou aplikací haloperidolu u A skupiny došlo k významnému prodloužení QT (p<0.005). Tento efekt byl částečně reverzibilní (p<0.005). CH skupina vykazovala podobné změny, avšak nesignifikantní. Po akutní expozici haloperidolu u neléčených zvířat se objevily arytmie různé závažnosti, u chronicky léčených jsme nepozorovali žádné. Dlouhé QT je významným predikčním faktorem vzniku arytmií. Výskyt arytmií ve skupině A můžeme vysvětlit prodloužením QT pod vlivem haloperidolu. Pravděpodobnou příčinou sníženého efektu haloperidolu při jeho druhé a opakované aplikaci je down-regulace sigma receptorů. |
| Související projekty: |