Zdenka Dudová je jednou z mála žen na ÚVT působící na pozici IT analytičky na Divizi IT infrastruktury. Díky své expertíze v Life Sciences se zaměřuje především na pochopení problémů a nabídku efektivního řešení pro potřeby našich výzkumných partnerů. A mimo jiné se v dohledné době těší na čtvrtého potomka. Podělila se tak s námi třeba také o to, jak ji ÚVT vychází vstříc (nejen) při rodičovství.
Samotné se mi má práce definuje nelehko, ale většinou říkám, že mám záběr od analýzy problému přes aktuální analýzu potřeb výzkumných partnerů až po analýzu vývoje jejich potřeb. K tomu patří i návrh řešení a konzultování možných řešení s našimi odborníky. Často se chopím i role projekťačky, která hlídá termíny a úkoly tzv. z back logu, které je vhodné vytáhnout ve správnou chvíli, když je na ně čas a „hodí se do krámu“ či je potřeba se posunout v týmových úkolech. Baví mě, že mám přehled o projektu od začátku až do konce, od detailu až po vizionářský „big picture“.
Studovala jsem molekulární biologii a genetiku, doktorát mám z proteomiky a genomiky. Což se mi právě v práci na rozhraní IT a výzkumu z oblasti Life Sciences dost hodí. Mám celkem dlouhou praxi v laboratoři a základním výzkumu, takže když se s vědci bavím o jejich práci, dokážu si dost dobře představit, jak vidí IT infrastrukturu a co je potřeba jim vysvětlit, aby pochopili, co vlastně potřebují :)
„Baví mě, že mám přehled o projektu od začátku až do konce, od detailu až po vizionářský „big picture“.“
Samotnou biologii a biochemii jsem začala studovat kvůli tomu, že tam šel můj tehdejší kluk a na gymplu mi biologie a chemie šly i bez velkého učení. Původně jsem se viděla v managementu nebo marketingu. Propojení IT a mého původního oboru mě vůbec nenapadlo. Všechno se seběhlo během krátké doby, kdy jsem se před dokončením doktorátu rozhodla jít dělat do kanceláře projektovou podporu, abych byla více doma s dětmi. Dostala jsem tip na Aleše Křenka, že hledá někoho, kdo je z Life Sciences výzkumu, aby komunikoval možnosti stran IT výzkumníkům a naopak tlumočil uživatelské nápady a potřeby IT odborníkům.
Na ÚVT budu v září 5 let, což mi uteklo jako voda! Nabídka mě nadchla proto, že jsem měla komunikovat s mezinárodními partnery i MU výzkumníky, učit se pro mě do té doby neznámý obor informačních technologií (zaměřené na IT infrastruktury) a hlavně to pro mě měla být totální změna – pryč z labiny a základního výzkumu do trendy oboru. Miluji výzvy a objevování nových témat, takže jsem se moc dlouho rozhodovat nemusela.
Nové informace jsem nasávala jako houba. Co mi nelezlo do hlavy, jsem přirozeně upozadila, takže jsem se postupně usadila na pozici v týmu, která mi velmi vyhovuje. Díky kolegovi Martinu Kubovi jsem za sebou měla bakalářskou průpravu pro informatiky za 3 měsíce! A vůbec všichni na ÚVT ke mně byli vždy vstřícní a měli se mnou trpělivost (třeba síťaři nebo cloudisti), když jsem se učila, jak vůbec definovat požadavek, abychom si rozuměli.
Od začátku práce jsem zažívala velmi vstřícné jednání. Mohla jsem v klidu dokončit obhajobu disertace, dostala jsem dostatek prostoru na učení se nových věcí. Na ÚVT mám flexibilní pracovní dobu, takže není problém skloubit rodinu a práci, za to jsem moc ráda, protože dětí přibývá :) Sama mám sklony pracovat přes míru, takže mi opravdu těch 5 let trvalo najít rozumnou míru pracovního nasazení, aby mi zbyl dostatek energie na rodinu. Doma to totiž máme naopak, manžel je na rodičovské dovolené a já si užívám plnou pracovní dobu. Ale abych nezamluvila dotaz, ÚVT mi vyšlo vstříc v podobě úpravy práce z domu nebo právě volnosti, co se plnění mých úkolů týče.
Je příjemné být jednou z nemnoha žen mezi tolika muži. Výhod to má vícero, např. diplomatická jednání o tom, zda naši výzkumní partneři opravdu potřebují to, co si myslí, že je pro ně nezbytné, nebo naopak přesvědčování kolegů z ÚVT o potřebě složitějšího řešení, protože bude sloužit určitě déle než po dobu projektu. Tam se cítím silná v kramflecích a myslím, že tomu mé biologické pohlaví dost pomáhá. Mám za to, že ženy nemají tak silnou potřebu se hrnout dopředu, tudíž dokážou upozadit své názory ve prospěch získání shody. Osvědčilo se mi naslouchat, analyzovat situaci na obou stranách, poté něco navrhovat – ne nařizovat. Otevřená diskuse mě většinou posune dál. Ze strany ÚVT nebo kolegů jsem nevýhodu nikdy nepocítila, pracuji v týmu, takže na nic nejsem sama. A když něčemu nerozumím, někdo z týmu ano a pomůže mi.
„Ze strany ÚVT nebo kolegů jsem nevýhodu nikdy nepocítila, pracuji v týmu, takže na nic nejsem sama. A když něčemu nerozumím, někdo z týmu ano a pomůže mi.“
Momentálně se chystám (zase) na mateřskou, takže dotahuji psaní článků, na projektech učím kolegy tomu, co dělám, abych měla prostor být pár měsíců mimo. Je pro mě opravdu těžké nehrnout se do nových věcí, ale lidé kolem mě mi opakují pořád dokola, že si toho nemám brát moc, takže je poslouchám a jsem celkem spokojená s tím, jaký work-life balanc jsem teď našla. Nejbližším cílem je si tuhle rovnováhu udržet a v rámci možností nepřestat být aktivní na mezinárodní úrovni.
Ha, to je složitá otázka. Moc jiných věcí než práci a domácnost s rodinou už nestíhám. Koníčků bývalo dost, momentálně je to asi spaní! Mám ráda čundrování, to ještě přes léto zvládáme s rodinou realizovat, ale jinak tě, Filipe, poprosím, aby ses mě zeptal na tuto otázku tak za pět let :).
Po roce stráveném v zahraničí na americké univerzitě v San Antoninu se k nám vrátil kolega Martin Husák z kyberbezpečnostního týmu CSIRT-MU. Stáž ve výzkumné skupině v USA mohl absolvovat díky grantu na podporu mobility nadějných vědců. Na co přesně se ve svém výzkumu zaměřuje? A proč je podle něj Brno nejlepší město na světě?
Před rokem se ujal ředitelského kormidla Ústavu výpočetní techniky a jakou svou prioritu si vytyčil poskytování špičkových IT služeb Masarykově univerzitě. Jaké kroky pro to ústav pod jeho vedením podnikl? A jaké další výzvy má před sebou? To a mnohem víc si přečtěte v rozhovoru s naším ředitelem Janem Myslivečkem.
