Rok ve funkci ředitele Jana Myslivečka: Nejvíce mě potěšilo, kolik skutečných srdcařů na ÚVT je

24. 1. 2024 Filip Opálka

Bez popisku

Před rokem se ujal ředitelského kormidla Ústavu výpočetní techniky a jakou svou prioritu si vytyčil poskytování špičkových IT služeb Masarykově univerzitě. Jaké kroky pro to ústav pod jeho vedením podnikl? A jaké další výzvy má před sebou? To a mnohem víc si přečtěte v rozhovoru s naším ředitelem Janem Myslivečkem..

Honzo, máš za sebou rok ve funkci ředitele Ústavu výpočetní techniky. Jaký pro tebe byl? A jaký byl pro Ústav?

Rok to byl pro mne, a myslím, že i pro většinu z nás na ÚVT, plný změn, a proto náročný. Změna vedení je často tím posledním potřebným impulzem pro dlouho zvažovanou změnu. U nás se to projevilo nejvíce na Provozně-ekonomické divizi, kde máme řadu nových vedoucích. Byl to také rok vzájemného seznamování se a příprav na změny, které nastanou v letošním roce.

S ústavem jsi již dříve přišel úzce do styku během svého působení na rektorátu Masarykovy univerzity, nebylo to tedy pro tebe neznámé prostředí. Co tě však nejvíce překvapilo po tvém příchodu na ÚVT na pozici ředitele (ať už pozitivně, či negativně)?

Nejvíce mě potěšilo, a trochu i překvapilo, kolik skutečných srdcařů na ÚVT je. Jsou to lidé, kteří Ústav dělají tím, čím je. Často jsem ale viděl, že jsou to izolované skupinky – velmi se snaží mít svou oblast co možná nejlepší, ale chybí celková koordinace. A tak si nechtě občas šlápnou s nějakou jinou skupinkou na kuří oko, když se jejich plány dostanou do konfliktu.

Mým cílem je proto nastavit efektivní vedení tak, aby byly všem jasné priority a dostupné zdroje. A abychom si tak usnadnili vzájemné pochopení a v důsledku i spolupráci.


„Nejvíce mě potěšilo, a trochu i překvapilo, kolik skutečných srdcařů na ÚVT je. Jsou to lidé, kteří Ústav dělají tím, čím je.“


Co vnímáš jako to nejsložitější a co naopak jako to nejkrásnější na pozici ředitele?

To nejkrásnější je, když se něco podaří a já vím, že díky práci kolegyň a kolegů poskytujeme lepší služby než dříve. Také mě těší, když se podaří posílit dlouhodobě personálně poddimenzovaný tým, čímž mu pomůžeme dělat věci nejen lépe, ale i automatizovaněji, tedy efektivněji.

Nejsložitější pro mne je smířit se s tím, že není možné změnit vše najednou. Vidím spoustu příležitostí, kde i relativně málo práce by mohlo věci posunout kupředu. Ale není to možné, protože by se kvůli tomu musela odložit jiná, větší priorita.

Během roku 2023 se uskutečnila dvě celoústavní setkání. Za jakým cílem se uskutečnila a co si z nich mohli zaměstnanci odnést?

Nepovažuji formu komunikace skrz zápisy z kolegia ředitele za dostatečné, chtěl jsem proto zavést další, přímější způsob, jak informovat o připravovaných změnách. Cílem je, aby všichni slyšeli tu stejnou informaci ve stejném čase – a nedocházelo tolik k šíření často velmi zkreslených informací.


„Mým cílem je nastavit efektivní vedení tak, aby byly všem jasné priority a dostupné zdroje. A abychom si tak usnadnili vzájemné pochopení a v důsledku i spolupráci.“


V novém roce 2024 nás čeká několik výzev, mimo jiné třeba hromadné stěhování ÚVT do nových prostor či pokračování v projektu Generační obměna ekonomicko-personálního systému pro Masarykovu univerzitu. Jaké další výzvy nás čekají?

Výzev bude více. Kromě těch, které jsi zmínil, bych uvedl i změnu organizace práce, která se projeví novým organizačním řádem. Dále je to třeba pokračování a rozjezd nových projektů v tématu EOSC. A pak je to i série aktivit v oblasti kyberbezpečnosti, kterou vnímám jako jednu ze svých největších priorit. Nic nemá tak velký potenciál poškodit pověst MU, jako jediný větší kyberbezpečnostní incident. Při jejich řešení v loňském roce jsem pochopil, jak dlouhá cesta nám zde zbývá, vzhledem k tomu, že toto téma nebylo dříve prioritou.

Worklife balance na té nejvyšší pozici. Jak zvládáš vybalancovat práci, rodinu a volný čas? Jaký je tvůj recept?

Myslím, že jako každý na podobné pozici svůj recept stále ještě hledám. Co se mi osvědčilo nejvíce, je najít si alespoň dvakrát týdně čas na nějakou fyzickou aktivitu. A loni jsem začal i s otužováním v řece.

Snažím se, abych se ve chvílích volna netrápil problémy v práci, které nejdou v daný okamžik vyřešit. To se mi bohužel nedaří tak dobře, jak bych si přál. Vidím, že někteří kolegové to mají podobně a často pracují mnohem více než já – mají můj velký obdiv, ale zároveň mám obavu, aby to netrvalo příliš dlouho. Sám jsem zažil vyhoření z práce, které bych nikomu nepřál, takže se snažím na to dávat pozor.

A co bys nám popřál do roku 2024?

Rád bych nám všem popřál nejprve hodně zdraví, pak také toleranci a empatii – téměř u všech lidí na Ústavu vidím snahu posouvat kupředu, jen pro každého to znamená něco trochu jiného. Když si budeme lépe rozumět a budeme ochotni „vydržet“ někdy náročnější období změn, tak si jsem jistý, že už na konci roku uvidíme celé ÚVT nejen v lepších prostorách, ale i více fungující jako jeden tým, a tedy efektivnější, a práce nás bude více bavit.


Mgr. Jan Mysliveček, Ph.D.

Ředitel Ústavu výpočetní techniky působící na své pozici od ledna roku 2023. Dříve pracoval jako vedoucí Kanceláře kvestorky na Rektorátu Masarykovy univerzity nebo na ředitelské pozici společnosti Boston Consulting Group.​ Je absolventem magisterského oboru Matematika na Přírodovědecké fakultě, doktorský titul získal na ekonomickém institutu CERGE-EI v Praze.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info