Na ÚVT se řadí mezi nováčky, rozhodně ale není benjamínkem ve výzkumu, kterému se intenzivně věnuje řadu let v rámci svého doktorského studia na Lékařské fakultě. Naše kolegyně Michaela Capandová je držitelkou Open Science grantu ORION – a především pro své zkušenosti z vědecké praxe se stala novou posilou v týmu EOSC CZ Sekretariátu. Nás zajímalo, v čem vidí svůj potenciál v aktivitách týkajících se otevřené vědy a jestli má jako žena vědkyně stejné podmínky a možnosti pro svůj výzkum jako muži.
Míšo, vím o tobě, že se věnuješ vývoji buněčných elementů a biomateriálů pro tkáňové inženýrství. Zároveň ses nedávno stala posilou týmu EOSC CZ Sekretariátu. Co inspirovalo vědkyni v oblasti biomedicíny, aby šla pracovat na ÚVT?
Krátkou odpověď, nebo dlouhou? Zvolím střední. Věnovala jsem se vývoji buněčných elementů a biomateriálů pro inženýrování tkání plic především v rámci svého doktorského studia na Lékařské fakultě MU v době před mateřskou dovolenou.
Už v té době jsem se zajímala o otevřenou vědu. A těsně před tím, než jsem si dala tříletou pauzu na mateřské, jsem získala Open Science grant ORION. A řekněme, že díky propojení vědy v laboratoři a otevřené vědy (nejprve) na papíře jsem teď tady na ÚVT. Abych trochu té otevřené vědy vnesla do laboratoří, a hlavně i naopak – abych trochu té laboratorní zkušenosti vnesla na papír a do světa administrativy okolo vědy.
Vědkyní, respektive žen na ÚVT je stále méně než mužů. Vnímáš v této oblasti nějaké faktory, které ovlivňují tvou spolu/práci s ostatními odborníky na pracovišti?
Vlastně ani nemám pocit, že by můj gender jakkoli ovlivňoval spolupráci s ostatními kolegy na ÚVT. Já ve skutečnosti na chodbách potkávám snad podobné množství mužů a žen! Myslím ale, že je to možná tím, že ženy častěji odbíhají na toaletu a moje kancelář je doslova hned vedle (smích).
„Chtěla bych trochu té laboratorní zkušenosti vnést na papír a do světa administrativy okolo vědy.“
Jaký má význam EOSC CZ pro českou vědeckou komunitu a čím pro ně přispívá – nebo bude přispívat – sekretariát, jehož jsi součástí?
EOSC CZ má význam pro českou vědeckou komunitu obrovský! Především tedy bude mít, až se nám podaří všechny procesy uvést do pohybu a vytvořit celou infrastrukturu okolo EOSC CZ a komplementárních projektů.
EOSC CZ se zabývá především daty, prací s daty a jejich celkovým managementem. Nahlíží na data jako na zcela zásadní výsledek vědecké práce a snaží se naplnit principy FAIR (Findable, Accessible, Interoperable, Reusable). Jakmile budou všechna data, která vznikají ve vědeckých laboratořích, FAIR, život vědce – a teď narážím především na data munging – se dost zásadně změní. Bude se moct více věnovat výzkumu něčeho nového, namísto babrání se v nedohledatelných výsledcích.
V čem už teď (po krátké době od nástupu) vidíš možnosti přínosu tvé práce pro EOSC CZ?
Vnímám poměrně velkou propast mezi světem administrativy a vědou, co se dělá dnem i nocí v laboratořích. Vnímám také, že je na ÚVT spousta lidí, kteří mají víru v to, že tato propast se s dostatkem investovaného úsilí a času zmenší na nutné minimum. A EOSC CZ je tu samozřejmě pro vědu a pro všechny, kdo tu vědu dělají. A má role, můj přínos? Vhled někoho, kdo ví, jak to v takové laboratoři vypadá, s čím se vědec na každodenní bázi potýká. Tím můžu přispět velmi instantně.
Jakou máš zatím zkušenost s ÚVT jako se zaměstnavatelem – pro tebe jako pro matku malého dítěte? Vychází ti vstříc? A jak? Vnímáš, že to je standardem, nebo dokážeš porovnat ze svých zkušeností (ale například i ze svého okolí/od známých atd.), že to bývá mnohdy jinak.
Moje zkušenost s ÚVT jako zaměstnavatelem je prozatím veskrze pozitivní. Především mi vyhovuje možnost částečného úvazku. Moje dítě se totiž z kapacitních důvodů nedostalo do státní školky, navštěvuje tedy dětskou skupinu, a to jen tři dny v týdnu. A jsou to přesně ty tři dny v týdnu, kdy já tím pádem můžu pracovat. A v tomto mi ústav vyšel zcela vstříc.
V mém okolí se vyskytuje spousta pracujících matek, ale je pravdou, že většina z nich pracuje také na částečný úvazek. Takže už to dnes, zdá se, začíná být vcelku standard. Myslím, že nastolení balancu pracovního a rodinného života je zcela zásadní proto, aby obě tyto dvě složky mohly běžet zároveň – v souladu a plnohodnotně.
Jak se podle tebe mohou podpořit ženy v oblasti vědy a technologií, aby se více zapojily do výzkumu a inovací?
To je poměrně složitá otázka. Vím, že jistá forma podpory žen v oblasti vědy a technologií již existuje. Znám například spoustu grantových výzev, které jsou vypisovány výhradně pro ženy vracející se do vědy po mateřské dovolené. Dále existují třeba výjimky z plnění grantů – až tříleté odklady z důvodu mateřství a podobně.
„Ve skutečnosti jsem jakýkoliv úspěch vždy brala za ten největší.“
Jaký je tvůj největší úspěch v oblasti vědy a jak ti to pomohlo v další kariéře?
Asi nedokážu vyzdvihnout svůj největší úspěch v oblasti vědy. Ve skutečnosti jsem jakýkoliv úspěch vždy brala za ten největší, ať už šlo o nějaké výhry na soutěžních konferencích, nebo třeba o úspěšné obhájení mé práce. Nebo i práce mých SOČ studentek, to jsem vnímala v té době jako velký úspěch. Vcelku zásadní bylo vlastně získání ORION grantu, to mě tak trochu totiž přivedlo sem na ÚVT, ale o tom už jsem mluvila.
Míšo, zvídavá otázka na konec. Jak nejraději trávíš čas, když se zrovna nevěnuješ práci a rodině?
Ráda trávím většinu času někde venku. Ideálně s rodinou a ve skalách. A když to není ve skalách, tak alespoň na horách, kopcích nebo dostatečně velkých pláních či v lesích.
Je vědkyní oceněnou grantem ORION se zázemím v biochemii a biomedicínských vědách. Momentálně se jako metodička Open Science zaměřuje na vývoj a implementaci European Open Science Cloud (EOSC) na národní úrovni.