Nově získaný titul RNDr. a publikace článku ve vědeckém časopise Information Systems. O nedávných úspěších i dalších tématech jsme si povídali s Terézií Slaninákovou, Ph.D. studentkou a výzkumnicí z týmu Toma Reboka. Mimo jiné prozradila, jak se jí jako ženě pracuje v oboru, kde je stále převážná většina mužů, nebo jaká vidí specifika u nastupující generace mladých informatiků.
Děkuji! RNDr. beru jako mezikrok v mé cestě za Ph.D., kde se věnuji podobnostnímu vyhledávání v komplexních datech (např. proteinové struktury) pomocí strojového učení. V tézích disertační práce jsem se proto rozepsala na toto téma – jaké jsou tradiční přístupy hledání podle podobnosti a jaké jsou nové trendy na rozhraní AI a databází.
Absolutně. Ph.D. studium na FI má velký přesah k aktivitám na ICS, ať už se jedná o aplikování nabytých znalostí či metod na praktičtější problémy, které řešíme při práci, bližší kontakt se studenty, nebo schopnost oslovit více lidí ke spolupráci. Také razím názor, že Ph.D. studium člověka formuje unikátním způsobem a profesně je pak schopen přispět mnohem více, než kdyby šel hned po skončení standardní délky studia do praxe. Minimálně to tak pozoruji u sebe.
„Ph.D. studium člověka formuje unikátním způsobem a profesně je pak schopen přispět mnohem více, než kdyby šel hned po skončení standardní délky studia do praxe.“
Článek vznikl za účelem zpřístupnit data, kód a proces, kterými jsme se dostali k experimentům v naší předcházející publikaci. Všechny tyto artefakty jsou také veřejně dostupné, takže každý výzkumník, kterého zaujme náš výzkum, si jej může jednoduše zreprodukovat tzv. „from scratch“. Tímto článkem jsme tedy chtěli přispět ke zmírnění replikační krize alespoň v kontextu naší práce – a také si udělat pořádek ve vlastním výzkumném procesu. Zároveň jsme měli štěstí na médium, které takovou snahu podporuje. Pevně doufám, že práce tohoto druhu bude v budoucnu standardem, a vřele to doporučuji každému výzkumníkovi.
Zkušeností s výukou zatím až tak moc nemám, ale do budoucna plánuji pokračovat minimálně s vedením seminárních skupin. Dělá mi radost předávat znalosti mladším kolegům. Asi nemůžu říct, že pozoruji velké rozdíly v lidech jako takových, mění se akorát nástroje a technologie, které směřují k větší produktivitě jednotlivce. Ukázkovým příkladem z posledního roku je posun v generativních AI různého druhu – pro ajťáka jsou relevantní hlavně AI pair-programmer nástroje jako Copilot. Bránit se těmto nástrojům z pohledu studenta nemá smysl, stejně jako z pohledu školství a akademie nemá smysl trestat jejich používání. Oceňuji proto střízlivé stanovisko Masarykovy univerzity k využívání AI.
„Velmi doufám, že se stereotypy o tom, jaké pohlaví se hodí na jaké zaměstnání, postupně vytrácejí. A za několik let tuto otázku nebude třeba pokládat.“
99,9 % času to naprosto nevnímám. Ten zbytek jsou situace, kdy kvůli tomu cítím změnu v atmosféře – a umí to být nepříjemné. S pár předsudky jsem se za 8 let v IT setkala, ale čím jsem starší, tím jich je méně nebo jsou lépe maskovány. Velmi doufám, že se stereotypy o tom, jaké pohlaví se hodí na jaké zaměstnání, postupně vytrácejí. A za několik let tuto otázku nebude třeba pokládat.
Věděla jsem, že Slováci v ČR studují poměrně pohodlně, že generace přede mnou vybojovaly např. možnost psát závěrečné práce ve slovenštině a těch praktických překážek ve studiu i žití v Česku je minimum. Rozhodovala jsem se primárně mezi Bratislavou a Brnem. Kromě kvality vysoké školy jsem brala v potaz i to, jak mi sedne město – a Brno vyhrálo. I když jsem se nakonec v bakalářském studiu rozhodla pro VUT a ne MUNI, kam jsem nastoupila až na navazující magisterský stupeň.
Výzkumná a vývojová pracovnice působící ve výzkumné skupině Toma Reboka. Zaměřuje se na datovou analýzu a aplikaci strojového učení na objemné datové sady. Je absolventkou magisterského oboru Umělá inteligence a zpracování dat na Fakultě informatiky, kde je také Ph.D. studentkou a pomáhá s výukou předmětu Úvod do strojového učení.
Po roce stráveném v zahraničí na americké univerzitě v San Antoninu se k nám vrátil kolega Martin Husák z kyberbezpečnostního týmu CSIRT-MU. Stáž ve výzkumné skupině v USA mohl absolvovat díky grantu na podporu mobility nadějných vědců. Na co přesně se ve svém výzkumu zaměřuje? A proč je podle něj Brno nejlepší město na světě?
Před rokem se ujal ředitelského kormidla Ústavu výpočetní techniky a jakou svou prioritu si vytyčil poskytování špičkových IT služeb Masarykově univerzitě. Jaké kroky pro to ústav pod jeho vedením podnikl? A jaké další výzvy má před sebou? To a mnohem víc si přečtěte v rozhovoru s naším ředitelem Janem Myslivečkem.
