Změna práce, která vás může nakopnout, nemusí nutně znamenat změnu zaměstnavatele. To je i čerstvá zkušenost kolegy Přemka Kaly, který téměř po 20 letech změnil na ÚVT pozici a přešel na jiné pracoviště. A nový impuls si nemůže vynachválit.
Aktuálně jsem novým členem na pozici analytika v týmu Perun na oddělení Bezpečnosti digitálních identit. Mou hlavní náplní práce je uživatelský support v oblasti autentizačních a autorizačních infrastruktur (AAI) pro Masarykovu univerzitu, CESNET a další organizace a projekty využívající systém Perun, dále schvalování registrací služeb pro Jednotné přihlášení MU a základní podpora pro osobní a kvalifikované certifikáty služby RemSig.
Významným projektem, na kterém se momentálně podílím, je EOSC-Life, kde zajišťuji podporu pro službu Life Science Login, která zajišťuje správu identit a autentizaci uživatelů pro 13 evropských výzkumných infrastruktur věnujících se oblasti life science. Na technické úrovni se věnuji tvorbě a sjednocení interní dokumentace, pronikání do tajů systému Umbraco pro editaci týmového webu a mnohé další.
Na Masarykovu univerzitu jsem nastoupil v roce 2000 jako technik na Fakultě informatiky. V roce 2003 jsem dostal nabídku přestoupit na ÚVT – byla zajímavá, tak jsem neváhal. Akademické prostředí bylo vždy vstřícné a tolerantní, což je pro mě osobně hodně důležité. K tomu připočítejte určitou stabilitu zaměstnání, zajímavou práci, dobrý kolektiv, benefity, ke kterým patřila i vzdálenost pracoviště od mého domova (cca 10 minut pěšky přes park), a uděláte si představu, proč jsem zůstal loajální víc jak 20 let.
„Akademické prostředí bylo vždy vstřícné a tolerantní, což je pro mě osobně hodně důležité.“
S týmem Perunu jsem poprvé začal blíže spolupracovat v roce 2019, kdy jsem ještě působil čistě na CPS jako operátor a posléze se přesunul do nově vznikajícího týmu Helpdesku (dnes ServiceDesk). Tenkrát nás oslovili, zda bychom chtěli dělat podporu prvního úrovně pro evropský projekt Elixir AAI. Vnímali jsme to jako příležitost se prezentovat a přijali jsme ji. Začal jsem se seznamovat s oblastí AAI a poznávat lidi z týmu Perun blíže při různých konzultacích kvůli nastavení procesů, vytváření dokumentace atd. Dalším sblížením byla spolupráce na dokumentaci, propagaci a podpoře nové služby „Správa skupin a přístupů“, kterou začal poskytovat Perun namísto původního přežitého systému Guest manager. Když jsem se dozvěděl, že hledají nového kolegu, projevil jsem zájem. Byla to příležitost ke změně a osobnímu rozvoji. Jednoduše řečeno – posunout se, naučit se nové věci a rozšířit si obzory.
Změna přinesla především delší cestu do práce (nyní 30 minut pešky). Chůze je zdravá, takže mi to určitě prospěje, ale s příchodem zimního období, tmy a inverze na osobní dopravou zatíženém Úvoze mě tento optimismus zcela jistě přejde. Ale vážně, přinesla mi například přesun na centrum Šumavská, kde je nyní valná většina ústavu. Což znamená, že mám opět možnost potkávat kolegy osobně, účastnit se (nejen) pracovních debat či rovnou zaklepat někomu na dveře a zeptat se hned a přímo. To považuji za velké plus. Dalším pozitivem je pak samotná změna pracoviště, která přinesla vytržení z pracovního stereotypu, jakési denní rutiny. Přináší také nové pohledy a podněty.
Cesta byla veskrze hladká. Oba vedoucí (oddělení i divize) měli pro mou změnu pochopení a umožnili mi plynulý přechod na novou pozici postupným snižováním úvazku na jedné straně a zvyšováním na druhé tak, abych měl prostor předat svou dosavadní agendu, dokončit hlavní úkoly a zároveň se již mohl zaučovat na novém oddělení.
„Oba vedoucí (oddělení i divize) měli pro mou změnu pochopení a umožnili mi plynulý přechod na novou pozici.“
Tým Perun je výborný kolektiv lidí, kteří mě mají rozhodně co naučit. Jsou vstřícní, nikdy neodmítnou mi něco vysvětlit či pomoci. A co je pro mě důležité, jsou lidsky hrozně fajn. Snad to není jen můj subjektivní pocit, že jsem do týmu bez větších potíží zapadl, za což bych jim rád poděkoval.
Popravdě největší aktivita je rodina. Tři děti v rozmezí od školky po střední školu nedávají moc prostoru na osobní volno, ale aktivit nabízí dost. Můžu zmínit třeba běhání na čas do institucí, rozvoz dětí do kroužků, večer pak krmení divé zvěře a k tomu běžné domácí práce jako například úklid, který s třemi dětmi probíhá asi jak kdybyste si čistili zuby s margotkou v puse. Pro mě takový extrémní sport. Samozřejmě si najdeme čas i na ty „odpočinkové“ aktivity. V zimě snowboarding, v létě cyklo traily nebo výlety obytňákem kamkoli za krásami přírody a vodními plochami. Osobních koníčků mám pak několik. Mezi největší patří hudba a DJing, kterému se věnuji přes 20 let. K tomu mám rád komiksy, takže u nás doma nenajdete v knihovnách nic jiného. Teda kromě sbírky vinylů se tam občas najde něco o malbě, kreslení a grafickém designu, které jsou mi taky blízké.
Analytik a user support působící v týmu Perun na oddělení Bezpečnosti digitálních identit. Podílí se mimo jiné na významném projektu EOSC-Life, kde zajišťuje podporu pro službu Life Science Login.
Po roce stráveném v zahraničí na americké univerzitě v San Antoninu se k nám vrátil kolega Martin Husák z kyberbezpečnostního týmu CSIRT-MU. Stáž ve výzkumné skupině v USA mohl absolvovat díky grantu na podporu mobility nadějných vědců. Na co přesně se ve svém výzkumu zaměřuje? A proč je podle něj Brno nejlepší město na světě?
Před rokem se ujal ředitelského kormidla Ústavu výpočetní techniky a jakou svou prioritu si vytyčil poskytování špičkových IT služeb Masarykově univerzitě. Jaké kroky pro to ústav pod jeho vedením podnikl? A jaké další výzvy má před sebou? To a mnohem víc si přečtěte v rozhovoru s naším ředitelem Janem Myslivečkem.
