Viktória Spišaková je čerstvá absolventka fakulty informatiky a aktuálně doktorandka působící u nás na divizi IT infrastruktury jako IT specialistka. Za sebou má nedávnou zkušenost ze stáže v zahraničí, kterou rozhodně doporučuje každému, kdo se chce profesně posunout.
Přišla jsem ke stáži jako „slepý k houslím“, protože jsem byla sama s nabídkou oslovena. Při práci na diplomce jsem využívala různé open-source projekty z GitHubu. Jedním z nich byl i driver na připojení úložiště od společnosti IBM. Bohužel příliš dobře nefungoval, a tak jsem téměř každý týden přidávala nové issue do repozitáře, později také nějaké PR (pull request). Nakonec jsem si i vyměnila pár soukromých zpráv s vývojáři.
Jednou ráno mi pak přišel mail z dublinského Research Labu, kde vyvíjeli projekt, s kterým jsem pracovala, že by mi rádi nabídli stáž v research týmu. A taková nabídka se neodmítá.
Poslala jsem jim CV a následně měla pohovor. Dostala jsem na výběr mezi dvěma projekty, na kterých bych mohla pracovat – HPC (High-performance computing) anebo datový management pro workflows, obě v hybridním cloudu. Po pohovoru jsem hned věděla, že to je příležitost, kterou si nechci nechat ujít.
„Celá stáž byla jednou z nejpřínosnějších zkušeností v mém životě.“
Plná očekávání z týmu, náplně práce a lidí, které můžu poznat, jsem potom v září 2021 odletěla do Dublinu na tři měsíce. Místo práce jsem si nevybírala, to bylo dané – IBM má jen 12 Research Labů na světě, z toho dva v Evropě (Dublin a Zurich).
Z nabízených projektů jsem si vybrala propojení HPC a hybridního cloudu. Pracovala jsem na vytvoření řešení, které by umožňovalo hladké posílání HPC úloh z kontejnerizovaných Kubernetes workflows přímo do výpočetních clusterů. Vytvořila jsem velmi praktické řešení, které je dále rozvíjené IBM. Práce měla perfektní ohlas, byli velice spokojení.
Ano, snažili se mi při zajišťování stáže vyjít vstříc, stejně tak mi pomohli na sekretariátě ohledně vyřízení zdravotního pojištění, daní... Dokonce mi ředitel ředitel Luděk Matyska navrhoval možnost využít sabatikl, což je vlastně takové placené kreativní volno. Nakonec jsem ale zvolila neplacené volno od září do konce roku 2021, abych se mohla plně soustředit jen na stáž.
Stáž probíhala jako každá jiná práce, vystupovala jsem jako de facto full-time zaměstnanec IBM. Seznámila jsem se s korporátní politikou, politikou ochrany dat, měla jsem hodně školení ohledně témat sexual harrasment, bullying apod.
IBM fungovalo v režimu home office, což je blbé, když člověk odletí do zahraničí, aby pak seděl v kuchyni privátu. Vyřídila jsem si však přístup do IBM Campusu, a tak jsem střídala home office s kanceláří. Obyčejně jsem šla do kanceláře kvůli monitoru a lepšímu prostředí na práci. Doma jsem zůstala například tehdy, když venku zuřil orkán :)
Celá stáž byla jednou z nejpřínosnějších zkušeností v mém životě. Zkusila jsem si práci ve velkém korporátu a zjistila jsem, že všechny řeči o neosobním přístupu a o tom, že lidé tam jsou do počtu, nejsou pravdivé. Research tým byl malý, okolo 10 lidí, a vytvořila jsem si tam se všemi perfektní vztahy. Zlepšila jsem si jazyk, protože jsem komunikovala jen v angličtině. Bonusem byla také možnost procestovat Irsko. Nebylo nic, co by mě vyloženě nepříjemně překvapilo. Ale byla jsem zaskočená, že mají jiné zástrčky, že se tam jezdí nalevo a že žádný dům není zateplený… v mém pokoji tak byla pořád zima a vlhko.
„Díky stáži jsem si zlepšila jazyk, protože jsem komunikovala jen v angličtině.
Bonusem byla také možnost procestovat Irsko.“
Zase dílem náhody. Celou základní i střední školu jsem chtěla jít na medicínu. Ale v den, kdy jsme si vybírali předměty, z kterých budeme maturovat, jsem se rozhodla, že nechci chodit do nemocnice a cítit dezinfekci. Tak jsem si vybrala matematiku a informatiku, protože mi ty předměty přišly zajímavé. Na FI MUNI jsem se dostala tak, že jsem slyšela, že nějaká jiná děvčata z mé střední školy šla do Brna na informatiku. Víc jsem nezjišťovala, jen jsem si podala přihlášku a vzali mě.
Na ÚVT mě jakoby mimochodem zavolal kamarád, když jsme jednou řešili nějakou domácí úlohu na programování. Meziřečí se zmínil, že dělá na ÚVT a je to tam fajn. Tak jsem tam šla a budou to už skoro čtyři roky.
Celoročně se věnuji józe a boulderingu. Sezónně mě pak baví snowboard a sportovní lezení na skalách. Miluju cestování, hory, oceán, ale ještě víc mě baví si nejprve udělat pořádný research o destinaci a vymyslet si epický itinerář.
Absolventka fakulty informatiky oboru Řízení softwarových systémů a služeb a aktuálně doktorandka tamtéž. Působí také na divizi IT infrastruktury jako IT specialistka, kde se zaměřuje na Kubernetes, výpočetní workflow a infrastrukturní řešení.
Po roce stráveném v zahraničí na americké univerzitě v San Antoninu se k nám vrátil kolega Martin Husák z kyberbezpečnostního týmu CSIRT-MU. Stáž ve výzkumné skupině v USA mohl absolvovat díky grantu na podporu mobility nadějných vědců. Na co přesně se ve svém výzkumu zaměřuje? A proč je podle něj Brno nejlepší město na světě?
Před rokem se ujal ředitelského kormidla Ústavu výpočetní techniky a jakou svou prioritu si vytyčil poskytování špičkových IT služeb Masarykově univerzitě. Jaké kroky pro to ústav pod jeho vedením podnikl? A jaké další výzvy má před sebou? To a mnohem víc si přečtěte v rozhovoru s naším ředitelem Janem Myslivečkem.
