Výzkumnice Petra Němcová o prolínání IT s jinými obory

Propojení různých oborů s informatikou je čím dál častěji viditelný fenomén, který má před sebou obrovskou budoucnost. Své o tom ví Petra Němcová, původně chemička, která na Ústavu výpočetní techniky působí ve výzkumném týmu, kde se zaměřuje na modelování transportních procesů v proteinech. K tomu si dodělává doktorské studium na fakultě informatiky a reprezentuje ÚVT na Noci vědců 2021.

Petro, ačkoli jsi momentálně na doktorském studiu na fakultě informatiky, oborem jsi původně přírodovědec. Jaké je tvé zaměření a jak jsi se dostala k IT technologiím?

Studovala jsem nejprve obor chemie, na magisterském stupni jsem se potom vrhla na fyzikální chemii. I když se to zdá netradiční, nikdy mě nelákala práce v laboratoři a obě mé závěrečné práce byly teoretického charakteru.

Pracovala jsem pod skvělou vedoucí – docentkou Markétou Munzarovou, která mě trpělivě prováděla aplikovanou kvantovou chemií. Odtud už to byl jen krůček k IT. Navíc můj manžel studuje na fakultě informatiky, takže se to prostě muselo stát.

Co tě zlákalo k propojení těchto oborů? Čím je to pro tebe atraktivní?

Já vždy říkám, že jsem taková nešikovná na práci v laboratoři. Navíc mě to ani moc nenaplňuje. Bavila mě sice chemie, ale spíš ta její teoretická část. A můj středoškolský kantor Radek Matuška mě vlastně „zkazil“ úplně, protože on sám dělal tehdy teorii a já díky tomu věděla, že takový přístup existuje. A protože jsem měla od něj dobrý základ do prvních ročníků na univerzitě, zapisovala jsem si jako doplňkově předměty různá programování. Nakonec se z postranní zábavy stal skoro hlavní proud mého studia.

A čím je to pro mě atraktivní? Těžko říct, přijde mi vlastně zábavný způsob informatického přemýšlení.

„Už pedagogové na střední škole mi ukázali, že můžu zkusit dělat vědu. Tak ji zkouším.“

Věděla jsi odmala, že chceš bádat a dělat vědu? Co tě k tomu přivedlo?

Přišlo mi to „cool“, ale nikdy mě nenapadlo, že bych vědu mohla dělat. A v tomto opět sehrála roli střední škola, kdy mi pedagogové ukázali, že ji můžu aspoň zkusit – a tak to zkouším :)

Ačkoli jsi rozkročená přes tři univerzitní pracoviště, kmenově spadáš do týmu Jirky Filipoviče. Jaké máš pro vědu – tvou práci – podmínky?

Jsem v týmu moc spokojená a mám ideální podmínky pro práci. Nenapadá mě nic, co by mi chybělo.

Jsi za ÚVT tváří Noci vědců 2021, kde zastupuješ váš tým a výzkum. Baví tě popularizace vědy?

Mám vystudované i rozšíření na učitelství chemie pro střední školy, takže je mi toto pole blízké. Přišlo mi to jako dobrá příležitost se ve svém tématu ještě lépe usadit. Když člověk vysvětluje svou práci někomu dalšímu, tak si často uvědomí i věci a souvislosti, které mu do té doby unikaly.

„Když člověk vysvětluje svou práci někomu dalšímu, tak si často uvědomí i věci a souvislosti, které mu do té doby unikaly.“

Jaké jsou tvé nejbližší pracovní cíle?

Aktuálně pracuji na tezích k disertační práci. Pokud se bavíme čistě o práci, tak bychom rádi CaverDock (náš softwarový nástroj pro rychlou analýzu transportních procesů v proteinech, který vyvíjíme se skupinou profesora Jiřího Damborského z Přírodovědecké fakulty) rozšířili o práci s dynamickým receptorem a lépe tak popsali skutečné chování proteinu.

Vím o tobě, že máš jako vědkyně a zástupkyně něžnějšího pohlaví netradiční koníček – thajský box. Jak ses k němu dostala a co tě k němu přitahuje?

Byla jsem vždy trochu neposedné dítě a pár let zpátky jsem se odhodlala thajský box vyzkoušet. Vlastně to bylo podobné jako s tou vědou... Baví mě ta úplně obyčejná fyzická aktivita a psychologické hry během sparingu či zápasu. A je tam ta poctivá dřina a pokora – podobně jako při vědecké práci.